Invazní sršeň asijská (Vespa velutina) byla poprvé zaznamenána v České republice v říjnu minulého roku v Plzni a následně i poblíž Rokycan. Nynější výskyt na Opavsku představuje první ověřený záznam tohoto druhu ve Slezsku a na Moravě. Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) potvrdili identifikaci sršně asijské a specialista na blanokřídlý hmyz následně hnízdo úspěšně odstranil.
Hniloba včelího plodu je opět na vzestupu a činí včelařům nemalé starosti. Po dvaceti letech bez výskytu této nebezpečné bakteriální nákazy byla v roce 2015 zdokumentována na dvou stanovištích pod Sněžkou a v Horním Maršově. Následovaly případy v Libereckém a Královéhradeckém kraji, kde byla jako nezbytné opatření celá napadená včelstva i s úly zlikvidována a spálena v souladu s legislativou.
Letos se s medovicovou snůškou a rozličným podílem melecitózy setkáváme už od poloviny června. V některých oblastech je podíl krystalizujícího medovicového medu výraznější, což v tomto období sice nebývá běžné, ale není to zcela výjimečné. V posledních letech nebyla medovicová snůška v České republice tak běžná, proto vzácný výskyt melecitózního medu, krystalizujícího přímo v plástech, letos překvapil nejednoho včelaře a stal se častým tématem diskuzí. Hlavním zdrojem této medovice jsou tradičně smrky.
Jmenuji se Ing. František Pour. Vystudoval jsem střední a vysokou školu se zaměřením na lesnictví, kterému se věnuji celý svůj profesní život. Už od dětství jsem měl příležitost sledovat svého otce a dědu při práci se včelami. Postupně jsem i já převzal tuto rodinnou tradici a spojil své znalosti o lese s vášní pro včelaření. Propojení lesnictví a včelařství. Své odborné znalosti jsem rozšířil na SOUV Nasavrky (2016–2019), kde jsem absolvoval nástavbové studium Včelaření, životní prostředí a změna klimatu (2019–2021), stejně jako kurz pro učitele včelařství (2022–2023).
Zdravím všechny české včelaře! Jmenuji se Matteo Todesco, je mi 35 let a věnuji se poloprofesionálnímu včelaření v horské vesničce La Valle Agordina, která se nachází v nadmořské výšce 800 metrů v oblasti Agordinských Dolomit v provincii Belluno. Od roku 2010 zde pečuji o přibližně 30 včelstev, a to výhradně pomocí ekologických postupů. Díky rozmanitým snůškám mám možnost produkovat až pět odlišných druhů medu, což ale závisí na každoročních rozmarech počasí. Na jaře se mnou část včelstev putuje do Benátské nížiny a s příchodem lepších podmínek v horách se opět vrací zpět.
Řada vědeckých studií potvrzuje, že pyl hraje klíčovou roli ve výživě včel medonosných (Apis mellifera) a je nezbytný pro jejich zdraví. Pravidelná konzumace pylu podporuje imunitu včel a zvyšuje jejich odolnost vůči různým chorobám. Některé druhy pylu však mají na včely příznivější účinky než jiné, a to v závislosti na obsahu živin a rostlinných sloučenin podle původu pylu. Stále však zůstává otázkou, jak pylová výživa ovlivňuje citlivost včel na účinky pesticidů.
Své včelí úly spravuji na stanovištích vzdálených 7 až 50 kilometrů od sebe. Díky tomu můžu porovnávat rozdíly mezi různými lokalitami. Rád bych se zde podělil o své zkušenosti a postřehy, které mohou být užitečné zejména méně zkušeným včelařům. V článku záměrně nezmiňuji metody, jako je smývání vzorků včel, jelikož tuto techniku využívá jen malé množství chovatelů. Mým cílem je nabídnout jednoduchý postup, jak mít populaci roztoče varroa pod kontrolou.
Přinášíme vám zajímavý pohled do prostředí včelařů v Lotyšsku, kde i přes náročné klimatické podmínky včelstva vzkvétají. Tento článek připravili včelaři z farmy ZS Jaunspieki, se kterou dlouhodobě spolupracujeme při dodávkách kraňských matek.
