Čím naplnit dýmák?
Je dobré znovu připomenout jednu zásadní věc: každý hořlavý materiál ve stavu doutnání může být nebezpečný. Zvlášť v období sucha, v blízkosti včelína, úlů, dřevěných nástavků, mezistěn, obalů a dalšího snadno zápalného vybavení. Bezpečné zapalování: vyhněte se chemii ...
Sršeň asijská a včela východní
V roce 2024 podnikli naši kolegové, přítel Luděk Uzel se svým synem Bobem, další cestu do Indie. Tentokrát se vydali do Himálaje – do oblastí Ladak, Himáčalpradéš a Kašmír – aby poznali tamní krajinu i život místních včel. Na pronajatých motorkách projížděli horské oblasti ve výškách od 3000 do 6000 metrů nad mořem. Horské pláně zde působily spíše jako suchá poušť, bičovaná prachem a větrem, s jen občasnými ostrůvky zeleně napájenými tajícími ledovci. Včelař by zde marně hledal vhodné podmínky pro chov – chlad, řídký vzduch a nedostatek vegetace by včelám neumožnily přežít.
Kraňka, buckfastka a Varroa destructor
Nejsem vědec, který by se profesně zabýval souvislostmi přemnožení parazita Varroa destructor a vhodností genetiky včel pro naše podnebné pásmo. Jak jsem už psal: včelařit se učím šedesát osm let – a skromně vím, že nic neumím. Včely totiž člověka vždycky překvapí: svou „inteligencí“, citlivostí na přírodní (a chcete-li i vesmírné) zákonitosti a schopností reagovat na to, co včelař často svými zásahy potlačuje. Ať už jde o zásahy do režimu včelstva, nebo o různé typy „bedniček“, které jim poskytujeme jako dočasné příbytky
Shrnutí Apimondie 2025
Včelařské veletrhy bývají vnímány jako svátek oboru – místo, kde se potkává tradice s inovací, kde mohou včelaři vidět a osahat si to nejlepší, co světový trh nabízí. Apimondia 2025 v Kodani však ukázala, že realita je mnohem složitější. Vedle špičkových výrobků a inspirativních řešení zde byly k vidění i výrobky, u kterých vítězí cena nad kvalitou, promyšleností a řemeslem.
Plemena včel - kraňka vs buckfast
V listopadovém vydání Včelařství jsem si se zájmem přečetl článek pana Jana Šmída s podtextem „téma, které by nemělo existovat, ale kolem kterého se našlapuje hezky potichu“. Mám ale za to, že text pracuje s polopravdami a opomíjí důležité souvislosti. A když zazní A, mělo by zaznít i B. Kde je tedy pravda?
Výskyt sršně asijské na Opavsku
Invazní sršeň asijská (Vespa velutina) byla poprvé zaznamenána v České republice v říjnu minulého roku v Plzni a následně i poblíž Rokycan. Nynější výskyt na Opavsku představuje první ověřený záznam tohoto druhu ve Slezsku a na Moravě. Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) potvrdili identifikaci sršně asijské a specialista na blanokřídlý hmyz následně hnízdo úspěšně odstranil.
Včelí vosk nejen o Vánocích v různých podobách
Mezi včelími produkty, které zpříjemňují vánoční i novoroční svátky, vede med v cukroví a medovina na slavnostním stole. O něco méně se ale ví, že své místo má v tomto období i včelí vosk – z čistého vosku z víček nebo ze starších souší lze snadno vytvořit voňavé dekorace, drobné dárky i praktické výrobky do domácnosti. Vánoční svíčky ze včelího vosku jsou oblíbené pro přirozenou barvu, jemnou medovou vůni a příjemné světlo. Vyrábět je můžete v klasickém válci i ve svátečních tvarech – třeba jako stromeček, hvězdu nebo šišku.
Hniloba včelího plodu – současná hrozba českého včelařství
Hniloba včelího plodu je opět na vzestupu a činí včelařům nemalé starosti. Po dvaceti letech bez výskytu této nebezpečné bakteriální nákazy byla v roce 2015 zdokumentována na dvou stanovištích pod Sněžkou a v Horním Maršově. Následovaly případy v Libereckém a Královéhradeckém kraji, kde byla jako nezbytné opatření celá napadená včelstva i s úly zlikvidována a spálena v souladu s legislativou.
Záchrana slabého včelstva s virem deformovaných křídel
Včelaření není jen o sklizni medu. Každý zkušený včelař ví, že ke včelařskému řemeslu patří i období, kdy jde spíše o záchranu než o výnos. Tento článek popisuje reálný příběh záchrany oslabeného včelstva trpícího virem deformovaných křídel (DWV) – krok za krokem, od diagnózy až po přípravu na zimní období. Úvodní prohlídka úlu ukázala, že včelstvo je mimořádně slabé – sotva schopné udržet základní funkce. Včely se nevyvíjely, plod byl řídký a mnohé jedince měly viditelně poškozená křídla. To nasvědčovalo infekci virem deformovaných křídel...
Medovicová snůška a melecitóza v praxi včelaře
Letos se s medovicovou snůškou a rozličným podílem melecitózy setkáváme už od poloviny června. V některých oblastech je podíl krystalizujícího medovicového medu výraznější, což v tomto období sice nebývá běžné, ale není to zcela výjimečné. V posledních letech nebyla medovicová snůška v České republice tak běžná, proto vzácný výskyt melecitózního medu, krystalizujícího přímo v plástech, letos překvapil nejednoho včelaře a stal se častým tématem diskuzí. Hlavním zdrojem této medovice jsou tradičně smrky.
Říjnové práce na včelnici a listopadové plány
Říjen je obdobím, kdy se většina včelařů zaměřuje na závěrečné zajištění včelstev před zimou. Klíčovými činnostmi bylo letošní doizolování matek u oddělků a kontrola úlů po posledním slunném období. Potvrzuje se, že naprostá většina včelstev už v tuto dobu nemá plod – a to je velmi důležitý faktor pro plánování podzimního léčení proti varroáze.
Naši noví lektoři včelařství
Jmenuji se Ing. František Pour. Vystudoval jsem střední a vysokou školu se zaměřením na lesnictví, kterému se věnuji celý svůj profesní život. Už od dětství jsem měl příležitost sledovat svého otce a dědu při práci se včelami. Postupně jsem i já převzal tuto rodinnou tradici a spojil své znalosti o lese s vášní pro včelaření. Propojení lesnictví a včelařství. Své odborné znalosti jsem rozšířil na SOUV Nasavrky (2016–2019), kde jsem absolvoval nástavbové studium Včelaření, životní prostředí a změna klimatu (2019–2021), stejně jako kurz pro učitele včelařství (2022–2023).
