Jarní prohlídka včelstev + praktické postupy

arní období je ideálním časem na udělání pořádku v úlech. Staré a tmavší plásty nekompromisně putují do takzvaného „vařáku“ k vytavení vosku. Naopak pěkné, světlé plásty z chladicího boxu jsou připraveny k dalšímu použití. Pokud se ve včelstvu najde větší množství tmavších plástů, jsou postupně stahovány do spodních částí a nahrazovány novými mezistěnami.

Apimana: efektivní krmení a jarní stimulace včelstev

Časné jaro patří ve včelařském roce k nejnáročnějším etapám. Včelstva se po zimě rozbíhají do nové sezóny, ale příroda jim často ještě nenabízí stabilní přísun nektaru a pylu. Do toho přichází výkyvy teplot, dlouhé dny bez proletu a vyšší riziko chyb při krmení. Jedním z nejjednodušších a současně nejpraktičtějších řešení je správně zvolené včelí těsto ...

Poznatky z včelařské konference ve Varšavě 2026

Zajímavý přístup polských včelařů spočívá ve specifickém uspořádání zimování. Využívají vysoké dno a vysokou střechu. Praktickým indikátorem stavu zásob je metoda, kdy se z úlu vydělá jeden zásobní plást a položí se horizontálně nahoru nad chomáč. Tímto způsobem má včelař okamžitou kontrolu: pokud včelám docházejí zásoby a posouvají se nahoru, začnou tento plást konzumovat. Pouhým nadzdvihnutím plástu včelař hned vidí, zda včely trpí hladem.

Co byste měli vědět, než si pořídíte medomet

Medomet je pro většinu včelařů jedna z nejdůležitějších investic do vybavení medárny. Nejde jen o „stroj na vytáčení“ – správně zvolený typ a velikost vám může výrazně zkrátit čas práce, snížit námahu, omezit poškození díla a ve výsledku zlepšit plynulost celého procesu odvíčkování i stáčení medu. Naopak špatná volba dokáže udělat z vytáčení zbytečně stresující maraton, při kterém se trhá dílo, čeká se na dojetí cyklu a člověk má pocit, že medomet nestíhá.

Jak včely popřely zákonitosti genetiky

Měly by „narazit“ na limity dědičnosti a postupně se vytratit, jenže realita je jiná. Asijská včela východní (Apis cerana) se v tropických oblastech australského Queenslandu překvapivě úspěšně prosadila i po výrazném poklesu genetické variability. A to navzdory tomu, že podobné „startovní podmínky“ bývají pro nově založené populace často likvidační – k nemalé nevoli části australských včelařů.

Chov matek v nástavcích

Chov včelích matek patří mezi nejcitlivější včelařské disciplíny. Úspěch stojí na detailech: správné sestavení oddělku, dobré větrání, vhodné krmení, ale i na tom, jak v nástavku postavíte plásty vůči česnu. V následujícím článku shrnujeme praktickou a dnes často preferovanou cestu: odchov matek a tvorbu oddělků přímo ve standardních nástavcích....

Včelí rámek vstřikovaný z kompozitního materiálu

Včelí rámky se u nás nejčastěji vyrábějí z lipového dřeva. Je to tradiční a osvědčené řešení, které má své přednosti, ale v praxi naráží i na limity – zejména v životnosti, údržbě a pracnosti. Náš tým proto začal vyvíjet rámek, který by tyto slabiny omezil, přitom zachoval běžné včelařské postupy: standardní míru i práci s voskovou mezistěnou.

Čím naplnit dýmák?

Je dobré znovu připomenout jednu zásadní věc: každý hořlavý materiál ve stavu doutnání může být nebezpečný. Zvlášť v období sucha, v blízkosti včelína, úlů, dřevěných nástavků, mezistěn, obalů a dalšího snadno zápalného vybavení. Bezpečné zapalování: vyhněte se chemii ...

Mikrobiom, výživa a chov matek

Tradiční včelařská praxe byla dlouho postavená především na kontrole síly včelstva, množství zásob, prostoru v úle a na tlumení varroázy. Tyto faktory zůstávají zásadní, ale samy o sobě nevysvětlují rozdíly v vitalitě, odolnosti a produkční schopnosti. Stále častěji se ukazuje, že o kondici včelstva rozhoduje i to, co se děje „uvnitř včely“ – tedy stav střevního mikrobiomu, dostupnost klíčových živin a to, jak kvalitně jsou včely (včetně matek) vychovány.

Kraňka, buckfastka a Varroa destructor

Nejsem vědec, který by se profesně zabýval souvislostmi přemnožení parazita Varroa destructor a vhodností genetiky včel pro naše podnebné pásmo. Jak jsem už psal: včelařit se učím šedesát osm let – a skromně vím, že nic neumím. Včely totiž člověka vždycky překvapí: svou „inteligencí“, citlivostí na přírodní (a chcete-li i vesmírné) zákonitosti a schopností reagovat na to, co včelař často svými zásahy potlačuje. Ať už jde o zásahy do režimu včelstva, nebo o různé typy „bedniček“, které jim poskytujeme jako dočasné příbytky

Předjarní kontrola včelstev a poznatky

Předjaří je v chovu včel zlomové období. Včelstva jsou po dlouhé zimě nejzranitelnější: zásoby mohou být sice v úlu „někde“, ale zimní chomáč se k nim v mrazu nemusí dostat. Zároveň už často začíná pozvolný start plodování a s ním roste spotřeba energie. Právě proto má předjarní kontrola jediný hlavní cíl: ověřit dostupnost zásob v místě, kde včely skutečně sedí, a včas zabránit tichému hladovění.

Plemena včel - kraňka vs buckfast

V listopadovém vydání Včelařství jsem si se zájmem přečetl článek pana Jana Šmída s podtextem „téma, které by nemělo existovat, ale kolem kterého se našlapuje hezky potichu“. Mám ale za to, že text pracuje s polopravdami a opomíjí důležité souvislosti. A když zazní A, mělo by zaznít i B. Kde je tedy pravda?

Strana 1 z 9