I přes debaty některých včelařů je pravidelné vyšetřování zimní měli naprostou nezbytností pro udržování zdravých včelstev. Přestože se objevují názory, že toto vyšetření lze zrušit, odborné argumenty svědčí spíše o opaku. Dnes se podíváme na čtyři klíčové důvody, proč by včelaři měli mít i nadále zájem o pečlivé vyšetřování zimní měli. Co je to zimní měl a proč ji sbíráme? Zimní měl jsou spadané částečky roztočů, vosku, pylu a dalších materiálů, které padají na dno úlu v zimních měsících. Její laboratorní vyšetření pomáhá zjistit přítomnost a množství roztoče Varroa destructor i dalších potencionálně nebezpečných parazitů a patogenů.
1. Sledování efektivity léčby varroázy
Varroáza se v České republice objevila poprvé v roce 1984 a od té doby představuje vážný problém. Vyšetření zimní měli je jednou z účinných metod kontroly a ověření efektivity aplikovaných přípravků k léčbě varroázy. Přestože někteří včelaři výsledky z různých důvodů falšují, dlouhodobě tím škodí jen sami sobě i svým kolegům v okolí. Toto pravidelné vyšetření je nezbytné k objektivnímu posouzení skutečného stavu napadení včelstev.
2. Zabránění vzniku rezistence na léčivé látky
Druhým významným důvodem, proč se zimní měl vyšetřuje, je sledování případné rezistence roztočů k účinné látce amitraz, která je obsažena v některých přípravcích proti varroáze (například v přípravku Apitraz). Pokud se odhalí zvýšené množství roztočů, může to znamenat buď chybně provedenou léčbu, nebo počátek vzniku rezistence. Z tohoto důvodu je v české praxi využíváno střídání účinných látek, což přispívá k prevenci šíření rezistentních populací roztočů. Kontrolou měli můžeme situaci neustále sledovat a rychle reagovat.
3. Včasná detekce zavlečení „malého úlového brouka“ (Aethina tumida)
Dalším významným argumentem pro vyšetření měli je riziko zavlečení nových parazitů. Jedním z nich může být například brouk Aethina tumida, známý také jako malý úlový brouk. Jeho výskyt již byl zaznamenán v Itálii a existují oprávněné obavy z jeho postupného šíření po Evropě. Zimní měl představuje včasnou a efektivní možnost jeho první detekce ještě před tím, než by mohla být výrazněji ohrožena naše včelstva a než se parazit rozšíří na větším území.
4. Ochrana před roztočem Tropilaelaps spp.
Čtvrtým aktuálním důvodem sledování měli je výskyt nového nebezpečí – roztoče rodu Tropilaelaps. Roztoč pocházející z oblasti jihovýchodní Asie se již vyskytuje blízko hranic Evropské unie. Kvůli postupující změně klimatu, kdy včelstva téměř nepřetržitě plodují, se zvyšuje možnost jeho úspěšného průniku stále severněji. Pravidelný sběr a analýza zimní měli umožní jeho případnou včasnou diagnostiku a zavedení odpovídajících opatření ještě před významným rozšířením.
Doporučení pro včelaře
Vyšetření zimní měli rozhodně není jen formalitou nebo zbytečnou byrokratickou povinností. Jak dokumentují výše uvedené argumenty, je to nástroj zásadního významu jak v prevenci a kontrole varroázy, tak také při ochraně před případnými novými hrozbami, které naše území aktuálně nebo potenciálně ohrožují.
Pokud by někdo usiloval o zrušení vyšetření, musí zároveň navrhnout jinou metodu, která stejně dobře nebo lépe zabezpečí kontrolu parazitů a ochranu včelstev na našem území. Dokud se tak nestane, vyšetření zimní měli jednoznačně doporučujeme zachovat a nadále odpovědně provádět.
Vyšetření zimní měli u včel – unikát s důležitým významem
Mezi včelaři se v poslední době vedou diskuse o významu vyšetřování zimní měli. Jeden z často používaných argumentů odpůrců tohoto opatření je tvrzení, že nikde jinde na světě toto vyšetření neprobíhá, a proto by mělo být zrušeno i u nás v České republice. Proč tomu tak ale není a proč je toto opatření stále důležité?
Proč je vyšetření zimní měli jedinečné právě u nás?
To, že systém vyšetřování zimní měli jinde ve světě není rozšířený tak jako u nás, neznamená, že je to opatření chybné nebo nepotřebné. Naopak – jedná se o efektivní nástroj, který přispívá k relativně nízkému procentu zimních úhynů v ČR.
V zemích, kde není zaveden odpovídající systém prevence a kontroly varroázy a dalších parazitárních chorob, dochází pravidelně k vyšším úhynům včelstev než v České republice. Díky propracovanému systému léčby a pravidelné kontrole zdravotní situace českých včelstev patříme mezi země s nižšími ztrátami včelstev a lepší celkovou zdravotní situací v populaci včel.
„Máme dobře vypracovaný systém léčení, proto neberme příklady ze zahraničí, kde jsou výsledky horší – dělejme jednoduše to, co prokazatelně funguje,“ říká RNDr. Petr Kolář.
Co hrozí, pokud bychom vyšetřování zimní měli zrušili?
Z veterinárního pohledu přináší pravidelné vyšetření zimní měli především prevenci možného šíření parazitů a chorob. Není pravdou, že by český včelař byl výrazně odlišný od včelařů v zahraničí. V případě zrušení povinnosti vyšetření zimní měli by včelaři pravděpodobně přistupovali k léčení méně zodpovědně, nižší míra kontroly by následně vedla k nárůstu ztrát včelstev a zhoršení celkové nákazové situace.
Současný stav – legislativní rámec vyšetřování zimní měli
Vyšetřování zimní měli je závazně stanoveno v „Metodice kontroly zdraví hospodářských zvířat“, vydávané Státní veterinární správou. Nesplnění těchto povinností může být teoreticky postižitelné; konkrétní právní sankce mají v rukou veterinární autority.
Proč je vyšetřován Varroa destructor celoplošně, ale mor včelího plodu jen lokálně?
Onemocnění jako mor včelího plodu nebo hniloba včelího plodu nejsou na našem území celoplošně rozšířena. Proto se jejich sledování a opatření provádějí pouze lokálně, tam, kde jsou tyto choroby již evidovány. Naopak varroáza je u nás endemická – tedy rozšířena plošně, a proto se její monitoring provádí plošně.
Uvědomují si včelaři všechna rizika?
Bohužel mezi včelaři panuje nejednotné povědomí o rizicích, která mohou aktuálně ohrožovat včelstva. Vedle obávané rezistence roztoče Varroa destructor se hovoří méně o nebezpečí nových, dosud neznámých škůdců a parazitů. Typickým příkladem může být:
-
Lesknáček úlový (Aethina tumida) – vyskytující se již v některých evropských zemích, může se objevit náhlým importem ovoce či včelařského vybavení.
-
Roztoči rodu Tropilaelaps – původně jihovýchodoasijští parazité, kteří již pronikli až k hranicím Evropy. Představují potenciálně obrovské riziko pro evropské včelařství.
Přínosy vyšetření měli – názory z praxe
Zaznívají však také vyvážené názory, které vyšetření zimní měli jednoznačně podporují. Podle nich je výsledkem vyšetření pravdivý obraz kvality a kondice celé české včelí populace. Vyšetření poskytuje vysokou vypovídací hodnotu o kvalitě léčby v předcházejícím období.
Co nás může naučit historie?
Zkušenosti z minulosti nám jasně ukazují, že vstup nových parazitů lze očekávat dříve, než bývá obvykle předpokládáno. Historie příchodu varroázy do naší země na přelomu 70. a 80. let 20. století nám ukázala, jak rychle mohou být naše předpoklady překonány realitou.
V kontextu výše uvedených faktů je zcela jasné, že zachování vyšetření zimní měli je dnes dokonce důležitější než kdykoli v minulosti. Budoucí kroky by měly směřovat ke zkvalitnění informovanosti včelařů o přínosech, které toto vyšetření přináší, a nikoli k jeho rušení.
Z časopisu včelařství RNDr. Petr Kolář, odborník na zdraví včel a varroázu.
