Jmenuji se Ing. František Pour. Vystudoval jsem střední a vysokou školu se zaměřením na lesnictví, kterému se věnuji celý svůj profesní život. Už od dětství jsem měl příležitost sledovat svého otce a dědu při práci se včelami. Postupně jsem i já převzal tuto rodinnou tradici a spojil své znalosti o lese s vášní pro včelaření. Propojení lesnictví a včelařství. Své odborné znalosti jsem rozšířil na SOUV Nasavrky (2016–2019), kde jsem absolvoval nástavbové studium Včelaření, životní prostředí a změna klimatu (2019–2021), stejně jako kurz pro učitele včelařství (2022–2023).
Propojení lesnictví a včelařství
Pro závěrečnou přednášku jsem zvolil téma včelí pastvy v lesním prostředí, které považuji za klíčový pilíř přirozeného života včel.
Les je přirozeným domovem včely medonosné po miliony let. Přestože dnes většina včel žije v úlech poblíž lidských obydlí, lesní prostředí jim stále dokáže nabídnout vše potřebné – pestrou pastvu během celé sezóny bez většího používání pesticidů, na rozdíl od zemědělské krajiny. Různé typy lesa (listnatý, jehličnatý, smíšený) a jejich stáří pak vytvářejí rozmanité podmínky pro život včel.
Les jako zdroj včelí pastvy
Nejvhodnější pro včely je smíšený les středního věku s bohatým podsadbovým a bylinným porostem. Les na jaře poskytuje včelám první zdroje pylu a nektaru – například sněženky, dříny, lísky a olše. Jakmile jarní slunce prohřeje bylinný podrost, rozkvétají sasanka hajní, bledule jarní, dymnivka dutá a další, které jsou klíčovým zdrojem pylu pro jarní rozvoj včelstev.
Od dubna poskytují významnou včelí pastvu třešeň ptačí, javory, vrby, hrušně, i prvosenky, jahodníky či kerblíky. V květnu přibývají květy hlohů, jeřábů, jabloňí a jírovců, z bylin například jetele a pomněnky. Postupně kvete maliník a ostružiník, které jsou zásadní hlavně v červnu. Stromy, jako jsou lípy, poskytují současně pyl, nektar i medovici. Od července do září včely využívají zlatobýl, břečťan nebo vřes jako pozdní zdroje nektaru a pylu.
Medovice z lesa
Les je známý především jako zdroj medovicového medu – takzvaného "lesního" medu. Tento med nevzniká z květního nektaru, ale z medovice, sladké šťávy vylučované mšicemi, merami a červci. Výskyt medovice není zaručen každý rok, je ovlivněn rozmnožením producentů a počasím. Pokud nastane silná snůška, lze v lesním prostředí získat výrazně vyšší výnosy medu. Medovici lze nalézt na různých dřevinách – od jedle, smrku a borovice v květnu až po lípy, javory nebo duby v průběhu léta a na podzim.
Vývoj a cykly producentů medovice jsou fascinujícím tématem, kterému se podrobně věnuji i ve svých přednáškách.
Invazní a nepůvodní druhy v lesích
V lesích se setkáme nejen s původními bylinami a stromy, ale také s nepůvodními a často invazními druhy. Mnohé z nich, jako netýkavka, křídlatka, zlatobýl kanadský, akát, pajasan žláznatý nebo borovice vejmutovka, jsou významným zdrojem nektaru i pylu, některé také medovice. Včely je navštěvují hojně a přispívají tak i k jejich šíření v krajině.
Obnova a budoucnost lesů
Lesy citlivě reagují na změny klimatu, sucho i kalamity, jako je rozšíření kůrovce, které zasáhlo smrkové porosty a ovlivnilo výskyt medovice. Na druhou stranu otevřené holiny po kalamitách krátkodobě přinášejí větší druhovou pestrost, což je pozitivní pro včely i další opylovače. Ve svých přednáškách nabízím doporučení ohledně vhodného složení dřevin při výsadbě nových lesů a péče o ně v prvních letech po výsadbě.
Z časopisu včelařství Ing. František Pour
