Poznatky z včelařské konference ve Varšavě 2026

Zimování včel a izolace matek (Izolátor Chmary)

Zajímavý přístup polských včelařů spočívá ve specifickém uspořádání zimování. Využívají vysoké dno a vysokou střechu. Praktickým indikátorem stavu zásob je metoda, kdy se z úlu vydělá jeden zásobní plást a položí se horizontálně nahoru nad chomáč. Tímto způsobem má včelař okamžitou kontrolu: pokud včelám docházejí zásoby a posouvají se nahoru, začnou tento plást konzumovat. Pouhým nadzdvihnutím plástu včelař hned vidí, zda včely trpí hladem.

Správně zimující zdravé včely tvoří těsný ("jehličkový") chomáč a nemají problém s hladem. Jakmile je však chomáč nahoře u stropu s hustou vnější slupkou a řidším středem, signalizuje to blížící se problém s nedostatkem krmiva.

Tomek Kędziora je rovněž velkým zastáncem izolátorů Chmary. Dle diskuze na konferenci platí, že i kdyby existoval zázračný lék na varroázu, izolace matek má obrovský smysl. Přináší obrovské množství dalších výhod: včely neplodují v zimě, šetří energii, na jaře dochází k rychlému a efektivnímu startu včelstva a zamezuje se nechtěným výkyvům.

Nosema Ceranae (Suchá nosema typu C)

Konference detailně probírala výskyt Nosemy ceranae (Nosema typu C). Na rozdíl od klasické nosemy se projevuje bez kálení, a proto je označována jako "suchá nosema". Její příznaky a průběh jsou specifické:

  • Ztráta rojové nálady: Na stanovištích, kde dříve nebyl problém s rojením, se včely najednou přestávají rojit. Včelař je sice nejprve spokojen, že nemá s rojením práci, ale vzápětí zjistí, že tato včelstva nemají žádný med.

  • Podzimní kolaps: Ztráty včelstev přicházejí typicky v 8. a 9. měsíci. Souvisí to s obdobím krmení a zvýšenou imunitní zátěží. Ve finále v úlu zůstává jen matka a hrstka včel.

  • Specifický zápach: Nosema vydává zvláštní pach, který slouží jako přirozená brzda proti loupežím. Ostatní včely slábnoucí úl nenapadnou; dorazí jej až v okamžiku, kdy je úplně prázdný.

  • Mýtus o kyselosti: Dosavadní představa, že okyselování krmiva pomáhá proti Nosemě ceranae, nebyla posledními výzkumy potvrzena. Kyselé prostředí pomáhalo spíše u staršího typu Nosema apis.

Cyklus této nemoci se střídá zhruba po dvou až třech letech a reálné léčivo v současnosti chybí.

Změny klimatu a strategie krmení

Přednáška s názvem „Včelaření ve změněných klimatických a environmentálních podmínkách“ reagovala na fakt, že včelařský rok dnes začíná dříve. Dříve se vytáčí med a je nutné upravit termíny péče. Kędziora například doporučuje izolovat matky už koncem července (kolem 26.).

Co se týká doplňování zásob, spotřeba krmiva je kvůli dlouhému podzimu a mírným zimám vyšší. K dispozici jsou různé metodiky:

  • Zpočátku podat silný krmný roztok pro rychlé zásobení.

  • Osvědčená je i metoda pomalého podněcování roztokem 1:1 v dávce zhruba 3 litry týdně (cca 0,5 litru denně).

  • Zkoušky prokázaly výborné výsledky s 15kg bloky Apifondy (cukrového těsta). Včely je bez potíží přijmou a uloží tak minimálně 20 kg zásob.

Nesmírně důležitá je voda. Doporučuje se podávat teplejší vodu s mírným přídavkem soli (0,25 - 0,5 % NaCl) v množství 50 až 300 ml na den.

Tvorba pozdních oddělků a výměna matek

Častým problémem je shánění kvalitních ušlechtilých matek v brzkých jarních měsících (květen, červen). Kędziora doporučuje tvořit tzv. pozdní oddělky v červenci.

Pokud chce včelař na jaře vytvořit oddělky pro záchranu plodu či zmírnění rojovky, může použít rojové nebo nouzové matky. V prvním roce (nebo prvních měsících) není v kladení těchto matek zásadní rozdíl oproti matkám ušlechtilým. Zlom nastává později, kdy se projeví horší genetika nebo kratší dlouhověkost. Proto se tyto provizorní matky následně koncem léta (červenec/srpen) jednoduše vymění za kvalitní šlechtěné matky, které už jsou v této době na trhu běžně dostupné.

Byl zmíněn i fakt, že matky chované v deštivém květnu či červnu začínají klást velmi špatně a opožděně, načež jsou v srpnu či září beztak měněny.

Stavební plásty a tlumení rojení

Správná práce se stavebními plásty je alfou a omegou protirojových opatření. Stavební plásty se začínají přidávat zhruba od poloviny dubna.

Zásadní a inovativní myšlenkou je nevyřezávat první zavíčkovanou trubčinu ihned. Pokud včelař trubčinu vyřízne v domnění, že snižuje populaci varroázy, sebere včelám prostor. Další dny pak včely nemají kam ukládat mateří kašičku a stavební rámek přestává plnit svou protirojovou funkci. Výsledkem je naopak prudký nástup rojové nálady. Ideální je vkládat postupně více stavebních rámků (klidně i ze dvou stran) a staré plásty odebírat s rozvahou až v 6. měsíci.

Mezi další tradiční a stále funkční protirojová opatření patří vytvoření oddělku se starou matkou.

Článek přináší shrnutí přednášky polského odborníka Tomka Kędziory z včelařské konference ve Varšavě 2026 a vznikl na základě videa od Včelařství Sedláček.