Jak globální oteplování ovlivňuje prostředí včel. V posledních desetiletích dochází k výraznému oteplování celého světového klimatu, což má přímý dopad také na včelaře a jejich včelstva. Podle poznatků hydrometeorologů se ve střední části Ruska od roku 1990 tempo oteplování více než zdvojnásobilo. Pro včelaře to znamená nezbytnost zavedení nových opatření a změn v postupech chovu včel a pěstování medonosných rostlin. Změny počasí a délky příznivých dní pro sběr nektaru. Výzkum zahájený již v roce 1972 hodnotil letní aktivity včelstev a porovnával je se změnami klimatických podmínek. "Letním dnem" byl pro potřeby výzkumu označen každý den se stabilní teplotou mezi 12–26 °C, bez silného větru a deště.
S podzimem se pozornost včelaře obrací zejména k přípravě včel na chladné zimní období. Významnou součástí této přípravy je kontrola síly včelstev a případné spojování slabších oddělků, které by samostatně zimu nemusely přežít. V následujícím článku si rozebereme všechna důležitá doporučení, jak efektivně a správně spojovat včelstva právě v podzimním období. Proč je třeba spojovat včelstva před zimou? Spojení slabších včelstev do jednoho silnějšího celku je zásadním krokem k tomu, aby včely mohly bezpečně a pohodlně přežít zimní období. Slabé včelstvo v tomto kontextu neznamená včelstvo nemocné nebo silně napadené parazity jako je roztoč Varroa destructor, ale jde typicky o oddělky včel založené příliš pozdě, případně včelstva, která se z různých důvodů nestihla dostatečně rozvinout.
Vytváření oddělků patří mezi základní zootechnická opatření ve včelařské praxi. Jeho účelem je nejen rozšíření počtu vlastních včelstev, ale také omezení výskytu nežádoucích parazitů, zvláště roztoče Varroa destructor způsobujícího varroázu. Nejvhodnějším obdobím pro tvorbu oddělků je období od května do července, kdy příroda nabízí včelám nadbytek pylu a nektaru. Co je to oddělek a proč jej tvořit? Oddělek představuje malou část původního včelstva, která zahrnuje několik plástů se včelami, plodem, zásobami a případně matkou či zárodky matečníků, ze kterých si včely matku samy vychovají. Tvorbou oddělku zajistíme také přirozenou obnovu včelího díla a snížení varroázové invaze včelstev díky rozkladu chovného cyklu roztočů.
Úvod do problematiky volné stavby včelího díla. Mezi včelaři se někdy vedou živé diskuze, zda volné stavění včelstva negativně neovlivňuje množství získaného medu. Stranou teď nechme odborná měření a statistiky a zaměřme se spíše na přirozené potřeby a kondici včel samotných. Včely mají od přírody silný stavební pud, který je základním projevem jejich života a vitality. Tuto klíčovou myšlenku zdůrazňují i renomovaní autoři Malé včelařské encyklopedie, kteří jednoznačně doporučují umožnit včelstvům maximálně možnou volnou stavbu. Jak souvisí vývoj včely se stavební aktivitou? V přirozeném vývoji včely medonosné nastává mezi 11. a 20. dnem života důležitá proměna. Včela, která dosud fungovala jako mladá kojička krmící plod, mění svůj úkol na stavitelku.
I přes debaty některých včelařů je pravidelné vyšetřování zimní měli naprostou nezbytností pro udržování zdravých včelstev. Přestože se objevují názory, že toto vyšetření lze zrušit, odborné argumenty svědčí spíše o opaku. Dnes se podíváme na čtyři klíčové důvody, proč by včelaři měli mít i nadále zájem o pečlivé vyšetřování zimní měli. Co je to zimní měl a proč ji sbíráme? Zimní měl jsou spadané částečky roztočů, vosku, pylu a dalších materiálů, které padají na dno úlu v zimních měsících. Její laboratorní vyšetření pomáhá zjistit přítomnost a množství roztoče Varroa destructor i dalších potencionálně nebezpečných parazitů a patogenů.
V rámci pravidelného vyšetření zimní měli (označovaného EpM300) se mezi včelaři stále hlasitěji objevují otázky ohledně smysluplnosti a efektivity tohoto opatření. Článek Petra Bujnocha ve Včelařství č. 2/2024 otevřel odbornou debatu mezi včelaři a specialisty z oboru. Pro lepší pochopení názoru včelařské veřejnosti přinášíme rozšířenou diskusi, v níž jednotliví odborníci a včelaři sdílejí své postoje. Vyšetření měli a historie jeho vzniku. Původním smyslem vyšetření zimní měli bylo v 80. letech minulého století sledování šíření invazivního parazitického roztoče Varroa destructor na našem území. V tehdejší době se kladl velký důraz na detailní mapování lokalit, kde se parazit objevil. Situace dnes je však zásadně odlišná – roztoč je již dlouhodobě rozšířen po celém území České republiky.
Únor – kritický měsíc v životě včelstev. S příchodem února se dny začínají prodlužovat a slunce postupně posiluje na své intenzitě. V tomto období se začínáme o své včely obávat více, než kdykoliv předtím. Mezi skryté hrozby patří především nedostatek zásob, které mohou vést k úhynu celého včelstva hladem. Zamysleme se nejprve, jak vypadá zimní život divokých včelstev v přírodě. Jak přežívá divoké včelstvo v zimě? Představme si divoké včely žijící svým přirozeným způsobem života ve vykotlaném kmeni stromu na okraji hlubokého lesa. Zdejší úzký a vysoký prostor umožňuje včelímu chomáči postupný pohyb vzhůru. Včely přirozeně sledují zásoby uložené nad sebou. Včelí chomáč tak udržuje kontinuální kontakt se zásobami a nedochází k hladovění.
Proč vyřezávat trubčí plod? Ve včelaření patří kleštík včelí (Varroa destructor) mezi nejzávažnější rizika pro zdraví včelstva. Již jediný kleštík dokáže během jedné sezóny rozmnožit populaci svých potomků až o stovky jedinců. Vyřezávání trubčího plodu se řadí mezi zásadní zootechnická opatření, která významně snižují šíření tohoto parazita uvnitř včelstva. Jak vyřezávání trubčího plodu funguje? Kleštík včelí upřednostňuje rozmnožování právě v buňkách s trubčím plodem, protože zde nachází ideální podmínky pro svůj vývoj. Pravidelným odstraňováním trubčích rámků proto účinně zasahujeme do reprodukčního cyklu kleštíka a výrazně tím redukujeme jeho celkovou populaci.
