Podzim a hnědé lesklé kaštany padající z ostnitých číšek k sobě neodmyslitelně patří. Děti je sbírají pod majestátními stromy a vyrábějí z nich oblíbené figurky. Autorem těchto kaštanů je jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), pocházející z Balkánu. Navzdory tomu, že slovo "aesculus" znamená jedlý, jírovec maďal jedlý rozhodně není. Jeho požití může způsobit nevolnost, křeče a někdy i zvracení. Označení "kaštan koňský" je také zavádějící, protože je pro koně jedovatý. Naopak spárkatá zvěř si na nich s oblibou pochutnává díky obsahu asi 10 % proteinů, což z nich dělá výživnou potravu. Kaštany se využívají ve farmaceutickém průmyslu a v lidovém léčitelství. Naši předkové přikládali těmto plodům zázračnou sílu - doporučovali sbírat kaštany odpovídající počtu vašich let plus jeden, které se měly nosit v plátěném sáčku pod polštářem až do jara. Pro méně odvážné je možnost nosit pár kaštanů po kapsách.
V nadcházející zimní sezóně je klíčové pro každého včelaře plánování a péče o včelstva, zvláště pokud využíváte různorodé úlové míry. V reakci na nedávnou diskusi o Eurodadantu bych rád sdílel své mnohaleté zkušenosti s přezimováním na různých úlových mírách.
Když uslyšíme slovo "pampeliška", mnohým se vybaví malá žlutá květina s charakteristickým dutým stvolem, ze kterého vytéká bílé mléčko. A kdo by neznal ty ikonické bílé chomáčky, které po odkvětu stačí jemný vánek a jejich semínka se rozletí až do vzdálenosti 8 kilometrů! Pampeliška však není jen obyčejnou rostlinou, která roste na loukách a zahradách, často považována za plevel. To, co mnohé z nás možná překvapí, je její význam a využití ve včelařství.
Včelí úl je fascinující a nesmírně efektivně organizované prostředí, kde každá včela má svou jedinečnou roli. Toto malebné společenství je složeno z různých druhů včel: královny, dělnic a trubců, kteří spolupracují na přežití a prosperitě celého včelstva. Pojďme si detailněji představit tyto úžasné členy včelího společenství a jejich specifické funkce.
Pro každého včelaře přijde chvíle, kdy může završit svou několikaměsíční
práci medobraním. Tento proces vyžaduje správné načasování a dodržení
specifických postupů. Víte, jak efektivně naplánovat všechny kroky a jaké
nástroje budete potřebovat? Přečtěte si dále, jak zajistit, aby váš první odběr
medu proběhl hladce a výsledkem byly litry chutného medu.
Včelařím od roku 1988, tedy od svých patnácti let. Z koníčku
se postupně stala profese, a dnes se starám o přibližně 120 včelstev
rozprostřených na rozhraní Pardubického a Chrudimského okresu.
Včelařské výzvy
Včelař při své práci čelí mnoha výzvám, včetně nemocí, škůdců, rozmarů počasí a
lidských činností. V zemědělsky intenzivně využívané krajině často dochází ke
konfliktům mezi zemědělci a včelaři. Zemědělské praktiky, jako je použití
pesticidů či nevhodná skladba plodin, které neposkytují dostatek pylu a nektaru,
mohou být pro včely problematické.
Sršeň asijská (Vespa velutina), invazní druh původem z
jihovýchodní Asie, byla náhodně zanesena do Francie v roce 2004 a od té doby se
rychle rozšířila do Itálie, Španělska, Portugalska, Německa, Belgie, Nizozemska,
Velké Británie a Švýcarska.
Na rozdíl od běžné domácí sršně, sršeň asijská představuje značné riziko pro
evropské včelařství, neboť včely medonosné tvoří až 70 % jejího jídelníčku.
Varroáza představuje kontinuální výzvu pro včelaře po celém světě, jelikož tento parazitický roztoč způsobuje významné škody včelstvům a je zdrojem řady nemocí.
