Mohou být požáry včelařských zařízení, jako jsou úly a včelíny, považovány za výjimečné případy? V listopadu loňského roku jsem byl osloven tajemníkem našeho svazu, přítelem Františkem Krejčím, s prosbou o podrobnější informace na toto téma. Důvodem byl rostoucí počet žádostí o příspěvky ze Svépomocného fondu na pokrytí škod vzniklých v důsledku požárů.
Jaká je současná situace s požáry v naší oblasti? Podle statistik Hasičského záchranného sboru došlo v letech 2018 až říjen 2023 v České republice ke 118 požárům ve včelařských zařízeních.
Mohou být požáry včelařských zařízení, jako jsou úly a včelíny, považovány za výjimečné případy? V listopadu loňského roku jsem byl osloven tajemníkem našeho svazu, přítelem Františkem Krejčím, s prosbou o podrobnější informace na toto téma. Důvodem byl rostoucí počet žádostí o příspěvky ze Svépomocného fondu na pokrytí škod vzniklých v důsledku požárů.
Jaká je současná situace s požáry v naší oblasti? Podle statistik Hasičského záchranného sboru došlo v letech 2018 až říjen 2023 v České republice ke 118 požárům ve včelařských zařízeních, což představuje průměrně 20 případů ročně. Důvody těchto požárů jsou následující: 65 případů nedbalosti (55 %), 37 případů úmyslného nebo neprokázaného zavinění (31 %), 7 případů technických závad (6 %), 2 případy blesku (2 %) a zbytek případů je stále v šetření nebo neuzavřen (6 %). Nejvíce požárů bylo zaznamenáno v roce 2019, kdy jich bylo celkem 26.
Podrobnější analýza odhalila, že v 24 případech byly iniciátory požárů zapalovače nebo zápalky. Dalších 18 případů bylo způsobeno jiskrami z popela nebo jiskrami při zapalování. Mezi další příčiny patří manipulace se žhavým popelem, ponechání sirného knotu v blízkosti hořlavých látek, používání otevřeného ohně k osvětlení či rozehřívání, sváření a řezání, nedodržování bezpečnostních předpisů, elektrická zařízení, pálení odpadu, nesprávná obsluha topidel, kouření, vypalování trávy, hra dětí, manipulace s hořlavými kapalinami při zapalování dýmáku nebo jeho ponechání bez dozoru.
Uvedený přehled by měl každého přimět k zamyšlení nad vlastními návyky při chovu včel z hlediska požární bezpečnosti. Ze statistiky vyplývá, že 30 požárů, tedy každý čtvrtý ve sledovaném období, měl nějaký vztah k používání dýmáku. Hlavním problémem je způsob zapalování a používání hořlavých kapalin. Doporučujeme používat pevný podpalovač a vyhnout se benzinu. S opatrností lze použít líh. Důležité je také dbát na to, kam dýmák ukládáme, aby nespadl během práce se včelami nebo nebyl umístěn na hořlavé povrchy (např. lepenku, plsť apod.). Pokud je nutné práci přerušit, je třeba dýmák položit tak, aby bylo možné přerušit samovolné hoření. Velkou pozornost věnujte také likvidaci zbytků z dýmáku. Provádějte to mimo včelín, na závětrné straně a nejlépe do předem vyhloubené jamky, kterou ihned zasypete hlínou.
Bezpečnost při síření včel
Při manipulaci se sirnými lampami a svícemi je kladen velký důraz na bezpečnost. Doporučujeme používat sirné lampy, které minimalizují riziko požáru. V případě, že se používají volně zapálené knoty, je nutné dbát na to, aby byly umístěny v bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů, včetně plástů, a byly postaveny na nehořlavé podložce. Sirné svíce vyžadují ještě větší opatrnost.
Ve všech ostatních situacích na včelnicích a včelínech je potřeba dodržovat standardní protipožární pravidla, obdobná těm, která uplatňujeme v našich domovech nebo na zahradách při běžných činnostech.
Výskyt požárů a jejich dopady
Požáry ve včelařských zařízeních bohužel nejsou ojedinělé a způsobují značné škody nejen na samotných zařízení, ale i na okolních objektech. Za sledované období činily škody 15,2 milionu korun, což představuje průměrně 2,53 milionu korun ročně. Zásahy hasičů zachránily hodnoty ve výši téměř 34 milionů korun, což znamená, že bez těchto zásahů by se způsobené škody vyšplhaly na téměř 49,2 milionu korun ročně.
Je tedy zásadní, aby včelaři dbali všech protipožárních opatření a byli vždy obezřetní a opatrní. Vedle požárů způsobených včelaři (55 %), bylo 31 % požárů založeno úmyslně. Naštěstí, tyto incidenty vedly pouze k pěti zraněním a k žádnému úmrtí.
Na závěr bych rád zmínil zajímavost z prostředí včelařů: dýmák je často označován jako "kuřák", "kuřačka" nebo "čouďák".
Do nového roku přeji všem včelařům a včelám hodně zdraví a úspěšné sezóny.
z časopisu včelařství Ing. Miroslav Štěpán
