Včelařství z nadhledu

Přinášíme vám pohled na článek přítele Jana Šmída z Včelařství. Dnešní i minulí včelaři se zaměřují především na chov včel pro produkci medu. A stejně tomu bude i v budoucnu. Historicky se včely chovaly také pro vosk, propolis, mateří kašičku a dokonce i jed na léky. Samozřejmě, najdou se i výjimky – včelaři, kteří včelaření vnímají jako koníček, nebo ti, kteří na jaře vyřezávají plod, aby omezili počet včel. Nicméně, hlavním artiklem byl, je a zůstane med.

S pokrokem lidského poznání jsme se naučili chovat včely efektivněji s cílem zvýšit produkci medu. Vylepšili jsme úly, chov matek a další klíčové oblasti. I když je med skvělou potravinou i lékem, a poptávka po něm roste, nesmíme zapomenout, že včela je součástí přírody. Neustálé zvyšování produkce s sebou nese rizika, především v souvislosti se zemědělskou výrobou a životním prostředím. Bylo by zajímavé analyzovat, odkud pochází med, například kolik je ho z řepky. Monodieta jako je tato může včelám poškozovat.

Každá lidská aktivita začíná myšlenkou, která je následně realizována, aplikována a zúročena. Později přichází na řadu racionalizace a zlepšování. Avšak i negativní dopady, například na životní prostředí včel, se mohou projevit. Takové zkušenosti vedou ke zpětným vazbám a opravám. Typickým příkladem je DDT po válce a jeho následný zákaz, či nadměrné používání plastových obalů.

Chceme, aby včelaři budoucnosti rozuměli včelám komplexně? Chceme. Včelařství je odborná činnost a začátečníci se často potýkají s novými výzvami. Včelaři by se mohli inspirovat myslivectvím, kde zájemci procházejí kurzy a zkouškami. Podobný model by mohl být zaveden i ve včelařství. Nováčci by se účastnili kurzů, měli by mentory a mohli by čerpat bezúročné půjčky na základní vybavení, splácené z prodeje medu. Kontrola efektivního využití prostředků by byla klíčová.

Mnoho mladých včelařů se momentálně drží tradičních rodinných postupů, ale máme i instituce jako Nasavrky nebo výzkumný ústav v Dole. Tato infrastruktura by mohla pomoci systematicky řešit nové poznatky a prevence nemocí. To zahrnuje statistické analýzy úhynu včelstev v reakci na měnící se klima. Například by bylo zajímavé zkoumat dopady teplého podzimu na líhnutí dlouhověkých včel, tak jak je zmiňováno v knize "Fenomenální včely" Jurgena Tautze.

Tato systémová témata a otázky vyžadují naši pozornost, abychom zlepšili podmínky pro chov včel a podpořili novou generaci včelařů.

Z časopisu včelařství Milan Cihelka