Varroáza - roztoč Varroa destructor.
Varroáza je jedno z nejzávažnějších onemocnění včel, které způsobuje parazitický roztoč Varroa destructor (dříve V. jacobsoni), česky kleštík včelí. Živí se hemolymfou larev, kukel i dospělých včel a při sání může přenášet i další infekce.
Oplozené samičky (viditelné pouhým okem) zalézají do plodových buněk těsně před zavíčkováním, kde kladou vajíčka a probíhá celý vývoj roztoče. Po vylíhnutí dělnice nebo trubce buňku opouští samice i potomstvo a cyklus může zopakovat až sedmkrát. Při silném napadení se líhnou deformované včely, v těžších případech hynou i kukly a včelstvo může postupně zeslábnout až zaniknout.
Varroáza včel – Varroa destructor
Co je varroáza a proč představuje tak vážné riziko pro včelstvo?
Varroáza patří mezi nejzávažnější parazitární onemocnění včel. Napadá včelí plod i dospělé jedince a jejím původcem je roztoč Varroa destructor. Jeho přirozeným hostitelem byla včela východní (Apis cerana), která je vůči tomuto parazitovi odolnější. Postupným šířením z jihovýchodní Asie se však roztoč rozšířil do Evropy i dalších částí světa a dnes ohrožuje včelstva téměř na všech kontinentech, s výjimkou Austrálie a Oceánie.
Životní cyklus a šíření roztoče
Roztoč Varroa destructor je poměrně snadno rozpoznatelný i bez zvětšení. Samička proniká do plodové buňky krátce před jejím zavíčkováním, kde klade vajíčka. Z nich se vyvíjejí další vývojová stadia roztoče, která v buňce dospívají a rozmnožují se. Po vylíhnutí včely opouští buňku spolu s ní i několik mladých samiček. Jedna samička je schopna tento reprodukční cyklus zopakovat až sedmkrát. Roztoč preferuje trubčí plod, zatímco matečníkům se vyhýbá.
Roztoči se živí hemolymfou larev, kukel i dospělých včel a zároveň fungují jako přenašeči dalších nebezpečných chorob, zejména viróz. K šíření dochází především zalétáváním včel mezi úly, prostřednictvím rojů, loupeží oslabených včelstev a také při přesunech již nakažených včelstev.
Příznaky a dopady napadení
Silné napadení varroázou se projevuje líhnutím deformovaných včel. Typické jsou zakrnělá nebo pokroucená křídla, zkrácené zadečky či nedostatečně vyvinuté nohy. Takové včely nejsou schopné plnit svou funkci a bývají dělnicemi odstraněny z úlu, kde následně hynou. Při masivním zamoření dochází k úhynu již ve stadiu kukel.
V kombinaci s dalšími stresovými faktory, jako jsou virová onemocnění, dlouhodobé otravy nebo nedostatečná výživa, vede varroáza k výraznému oslabení včelstva a v krajním případě až k jeho kolapsu.
Monitorování a prevence varroázy
V České republice se každoročně provádí vyšetření zimní měli u každého včelstva. Vzorky je nutné odevzdat nejpozději do 15. února. Na základě výsledků se stanoví míra zamoření a zvolí vhodný léčebný postup. Pokud průměrný nález přesáhne tři roztoče na jedno včelstvo, přistupuje se k předjarnímu ošetření registrovanými veterinárními přípravky. Tato léčba by měla být ukončena do 15. dubna, s přihlédnutím k průběhu počasí a jarnímu rozvoji včel.
Aktuální seznam schválených léčiv a doporučené postupy jejich použití jsou k dispozici také na webových stránkách Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv.
Varroáza je dlouhodobě považována za jednu z největších hrozeb pro zdraví včelstev. Pravidelný monitoring a včasné zásahy umožňují její dopady výrazně omezit a udržet včelstva silná, vitální a produkční. V případě nejasností je vhodné obrátit se na místní včelařské organizace nebo zkušené chovatele.
Veterinární léčebné přípravky pro včelstva
Při chovu včel je zásadní volit pouze registrované veterinární léčivé přípravky, které jsou schválené pro použití ve včelařství a dostupné bez lékařského předpisu. Tyto prostředky představují důležitou součást boje proti nemocem včel, zejména proti varroáze.
Mezi nejčastěji používané přípravky pro ošetření včelstev patří:
-
Apiguard 25 % Gel – Vhodný především pro podletní období. Nepoužívejte při teplotách pod 15 °C a vždy mimo snůšku, aby nedošlo k ovlivnění chuti medu.
-
Formidol 41 g & 81 g – Desky s kyselinou mravenčí účinné při teplotách nad 20 °C, často využívané při jarním ošetření.
-
Thymovar 15 g – Určen k použití při teplotách 15–30 °C po skončení snůšky. Ošetřené plásty se nesmí následně vytáčet na med.
-
Formicpro 68,2 g – Proužek do úlu (reg. č. 96/023/21-C).
-
Oxuvar 41 mg/ml – Koncentrát pro přípravu roztoku k léčebnému ošetření včel (96/014/17/C).
-
VarroMed 75 mg/ml + 660 mg/ml – Disperze do úlu (EU/2/16/203).
-
VarroMed 5 mg/ml + 44 mg/ml – Disperze do úlu (EU/2/16/203).
Přípravky na bázi kyseliny mravenčí, jako jsou Formidoly, jsou nejúčinnější v teplejších obdobích. Naopak produkty typu Apiguard nebo Thymovar vyžadují dodržení přesných teplotních a provozních podmínek, aby byla zajištěna jejich maximální účinnost a zároveň minimalizována rizika pro včelstvo. Vždy je nezbytné řídit se návodem k použití a přizpůsobit léčbu konkrétní situaci ve vašem chovu. Informovaný a promyšlený přístup je základem úspěšné ochrany včel.






















































































































































































































































