Když uslyšíme slovo "pampeliška", mnohým se vybaví malá žlutá květina s charakteristickým dutým stvolem, ze kterého vytéká bílé mléčko. A kdo by neznal bílé chomáčky, jejichž semínka po odkvětu roznáší jemný vánek až do vzdálenosti 8 kilometrů! Pampeliška však není jen obyčejnou rostlinou, která roste na loukách a zahradách, často považována za plevel. To, co mnohé z nás možná překvapí, je její význam a využití ve včelařství.
Pampeliška lékařská, známá také jako smetánka lékařská (Taraxacum officinale), je pro včely doslova pokladem. Květy této rostliny jsou bohatým zdrojem pylu a nektaru, což z pampelišky činí důležitou součást stravy pro včely. Včelaři si velmi cení jarního pampeliškového medu, který se vyznačuje příjemnou barvou a lahodnou vůní. Kromě podpory včelí populace má pampeliška i četné zdravotní benefity pro člověka.
Mladé lístky pampelišky jsou plné vitamínů A, B, C, železa a draslíku, což z nich činí ideální ingredienci do salátů. Kořeny rostliny, po důkladném očištění a nadrobno nakrájené, mohou obohatit vaši polévku—obsahují cenný inulin, který je vhodný pro diabetiky. Ačkoliv pampeliška nebývala dříve tolik ceněna, bylinkářka Maria Treben doporučovala jarní kúru z pampeliškových stvolů pro pročištění jater, ledvin a žlučníku. Naši předkové dokonce věřili, že semena pampelišky nosena ve škapulíři přinášejí sílu a odvahu, zatímco čaj z listů podporuje věštecké schopnosti.
Pampeliška ve světě včel: neocenitelný zdroj nektaru a pylu
Pampeliška lékařská je pro včely klíčovým zdrojem nektaru, který snadno získávají zejména na konci předjaří a začátkem jara. Z rozsáhlých plantáží této rostliny lze produkovat druhové medy, známé svým sytě žlutým zbarvením, rychlou krystalizací a jemně nahořklou chutí. Tyto medy se často stávají součástí jarní medové produkce. Neméně důležitý je i bohatý oranžový pyl, který pampelišky poskytují. Mnohými vnímána jako plevel, pampeliška je pro jiné vzácnou pastvou pro včely a typickým prvkem venkovských zahrad, kde se harmonicky mísí se sedmikráskami a rozrazilkami. Koneckonců, ne každá chalupa musí mít dokonalý golfový trávník.
Je třeba však pamatovat, že "pampeliška" nemusí vždy znamenat totéž. Například to, co bylo dříve známo jako pampeliška podzimní, je dnes mezinárodně uznáváno jako podzimka obecná (Scorzoneroides autumnalis). Tato trvalka, dosahující výšky 10–30 cm, je rozšířená na suchých až mírně vlhkých loukách, pastvinách, městských parcích a lesních okrajích. Její žluté květy jsou sice slabším zdrojem nektaru, ale včelám poskytují kvalitní oranžový pyl, obzvlášť důležitý pro zimující včelí generaci.
V nabídce některých zahradnictví také narazíme na novinku: "růžová pampeliška" (Taraxacum pseudoroseum), která je mrazuvzdornou trvalkou ze střední Asie s dechberoucími růžovozlatými květy. Ačkoliv každá pampeliška je trochu jiná, jedno zůstává jisté – pro včely jsou lákadlem všechny odrůdy.
z časopisu včelařství Ing. Miroslava Novotná
