Zajímavý přístup polských včelařů spočívá ve specifickém uspořádání zimování. Využívají vysoké dno a vysokou střechu. Praktickým indikátorem stavu zásob je metoda, kdy se z úlu vydělá jeden zásobní plást a položí se horizontálně nahoru nad chomáč. Tímto způsobem má včelař okamžitou kontrolu: pokud včelám docházejí zásoby a posouvají se nahoru, začnou tento plást konzumovat. Pouhým nadzdvihnutím plástu včelař hned vidí, zda včely trpí hladem.
Měly by „narazit“ na limity dědičnosti a postupně se vytratit, jenže realita je jiná. Asijská včela východní (Apis cerana) se v tropických oblastech australského Queenslandu překvapivě úspěšně prosadila i po výrazném poklesu genetické variability. A to navzdory tomu, že podobné „startovní podmínky“ bývají pro nově založené populace často likvidační – k nemalé nevoli části australských včelařů.
Včelí rámky se u nás nejčastěji vyrábějí z lipového dřeva. Je to tradiční a osvědčené řešení, které má své přednosti, ale v praxi naráží i na limity – zejména v životnosti, údržbě a pracnosti. Náš tým proto začal vyvíjet rámek, který by tyto slabiny omezil, přitom zachoval běžné včelařské postupy: standardní míru i práci s voskovou mezistěnou.
Tradiční včelařská praxe byla dlouho postavená především na kontrole síly včelstva, množství zásob, prostoru v úle a na tlumení varroázy. Tyto faktory zůstávají zásadní, ale samy o sobě nevysvětlují rozdíly v vitalitě, odolnosti a produkční schopnosti. Stále častěji se ukazuje, že o kondici včelstva rozhoduje i to, co se děje „uvnitř včely“ – tedy stav střevního mikrobiomu, dostupnost klíčových živin a to, jak kvalitně jsou včely (včetně matek) vychovány.
Předjaří je v chovu včel zlomové období. Včelstva jsou po dlouhé zimě nejzranitelnější: zásoby mohou být sice v úlu „někde“, ale zimní chomáč se k nim v mrazu nemusí dostat. Zároveň už často začíná pozvolný start plodování a s ním roste spotřeba energie. Právě proto má předjarní kontrola jediný hlavní cíl: ověřit dostupnost zásob v místě, kde včely skutečně sedí, a včas zabránit tichému hladovění.
Časné jaro patří ve včelařském roce k nejnáročnějším etapám. Včelstva se po zimě rozbíhají do nové sezóny, ale příroda jim často ještě nenabízí stabilní přísun nektaru a pylu. Do toho přichází výkyvy teplot, dlouhé dny bez proletu a vyšší riziko chyb při krmení. Jedním z nejjednodušších a současně nejpraktičtějších řešení je správně zvolené včelí těsto ...
Medomet je pro většinu včelařů jedna z nejdůležitějších investic do vybavení medárny. Nejde jen o „stroj na vytáčení“ – správně zvolený typ a velikost vám může výrazně zkrátit čas práce, snížit námahu, omezit poškození díla a ve výsledku zlepšit plynulost celého procesu odvíčkování i stáčení medu. Naopak špatná volba dokáže udělat z vytáčení zbytečně stresující maraton, při kterém se trhá dílo, čeká se na dojetí cyklu a člověk má pocit, že medomet nestíhá.
Chov včelích matek patří mezi nejcitlivější včelařské disciplíny. Úspěch stojí na detailech: správné sestavení oddělku, dobré větrání, vhodné krmení, ale i na tom, jak v nástavku postavíte plásty vůči česnu. V následujícím článku shrnujeme praktickou a dnes často preferovanou cestu: odchov matek a tvorbu oddělků přímo ve standardních nástavcích....
