Sílící jarní snůška přináší včelaři důležitý úkol: nabídnout včelstvům dostatek prostoru, ale zároveň je nerozšířit víc, než odpovídá jejich síle a počasí. Druhé nasazení medníků proto není jen přidáním dalšího nástavku. Patří k němu kontrola plodování, sledování stavby díla i posouzení rojové nálady. Právě propojení těchto činností pomáhá připravit včelstva na hlavní jarní snůšku.
Rozhoduje průběh snůšky, nikoli samotný kalendář
Na začátku května mohou být mezi jednotlivými stanovišti výrazné rozdíly. Zatímco v teplejších oblastech už řepka naplno kvete, ve vyšších polohách, například na Drahanské vrchovině, může hlavní snůška teprve přicházet. Termín rozšiřování proto přizpůsobujeme místním podmínkám, předpovědi počasí a skutečnému přínosu sladiny.
Pampelišky jako zdroj jarního nektaru
Rozkvetlé pampeliškové porosty mohou nabídnout vydatnou pastvu, jejich využití však výrazně ovlivňuje počasí. Za teplých dnů včely přinášejí nektar i pyl, při ochlazení může přínos rychle zeslábnout. Samotný žlutý koberec kolem stanoviště tedy ještě neznamená plné medníky. Rozhodující je pohled do plástů a sledování vývoje hmotnosti úlu.
Řepka a nástup hlavní jarní snůšky
Blížící se kvetení řepky je důvodem připravit medníkový prostor s předstihem. Vydatnost snůšky ovlivňuje odrůda, termín setí, výživa porostu, dostupnost vláhy i průběh teplot. Při příznivých podmínkách mohou denní přírůstky hmotnosti úlu přesáhnout tři kilogramy. Nejde ovšem o stejné množství hotového medu, protože přinesenou sladinu musí včely ještě zpracovat a zbavit přebytečné vody.
Jak přidat další medník s ohledem na sílu včelstva
Další medník přidáváme tak, aby včely měly kam ukládat přicházející sladinu a nemusely jí nadměrně zanášet plodiště. Sledujeme obsazení dosavadního prostoru, množství plodu i očekávaný vývoj snůšky. Silné včelstvo před rozkvětem řepky potřebuje jiný přístup než slabší včelstvo na chladnějším stanovišti.
Pokud hlavní snůška teprve začíná a počasí zůstává proměnlivé, může být vhodnější přidat jediný medníkový nástavek než několik prázdných najednou. Cílem je vytvořit přiměřenou prostorovou rezervu, nikoli úl bez rozmyslu zvětšovat. Zároveň si tím včelař usnadní další prohlídky a omezí zbytečnou manipulaci s nevyužitým vybavením.
Rozšiřování plodiště a pořadí rámků
Potřeba prostoru v plodišti nemusí přesně kopírovat zaplňování medníků. Při postupném rozšiřování lze pracovat s mezistěnou, zásobním plástem i stavebním rámkem. V jednom z pracovních postupů přichází jako čtvrtý plást na řadu mezistěna nebo zásobní plást a jako pátý stavební rámek. Toto pořadí však není univerzálním pravidlem – vždy záleží na úlové sestavě, síle včelstva a uspořádání plodového tělesa.
Zvláště za chladnějšího počasí je důležité nerozdělit plodové těleso způsobem, který by včelám ztížil jeho zahřívání. Rozšiřování má podpořit další rozvoj, nikoli vytvořit prostor, který včelstvo zatím nedokáže obsednout.
Trubčina a dělničina: co napovídá stavba díla
Stavební rámek není pouze místem pro chov trubců. Včelaři zároveň umožňuje sledovat, jaké dílo včely právě potřebují. Na jaře na něm často vzniká trubčina, tedy plást s většími buňkami určenými pro odchov trubců. Později mohou včely plynule přejít ke stavbě menších dělničích buněk.
Přechod od trubčiny k dělničině je užitečným pozorováním, sám o sobě však nezaručuje, že se včelstvo nebude rojit. Při hodnocení rojové nálady je nutné sledovat také matečníky, prostor pro kladení matky, zaplnění plodiště a celkové chování včelstva. Nestačí tedy pouze počítat trubce nebo posuzovat jediný stavební rámek.
Stavební rámek vložte včas
Včasné nabídnutí prostoru ke stavbě pomáhá využít stavební aktivitu mladých včel. Pokud stavební rámek přidáme až ve chvíli, kdy je plodiště přeplněné, samotné rozšíření už nemusí rozvinutou rojovou náladu zastavit. Osvědčit se proto může posunutí jeho vložení o jednu prohlídku dopředu, vždy však s ohledem na teplotní podmínky a sílu včelstva.
Mezistěna za komorovačkou
V sestavách využívajících komorovačku lze za vhodných podmínek nabídnout včelám mezistěnu také za touto přepážkou, pokud do prostoru mohou přecházet. Podle aktuálních potřeb ji mohou vystavět a zanést sladinou, vystavět a následně nechat zaklást matkou, má-li k plástu přístup, nebo ji zatím ponechat bez povšimnutí.
Takto nabídnutý prostor může podpořit stavbu a odlehčit obsazené části úlu. Jeho protirojový přínos ale závisí na tom, zda jej včely skutečně využijí. Samotná přítomnost nedotčené mezistěny rojové náladě nezabrání.
Pravidelné prohlídky pomáhají udržet přehled
Při rychlém jarním rozvoji záleží i na několika dnech. Prodloužení běžného desetidenního pracovního cyklu na třináct nebo čtrnáct dní může znamenat výrazně zaplněnější úl, pokročilejší rojovou náladu nebo vylíhnutí trubčího plodu, se kterým měl včelař další záměr.
Ani desetidenní interval ovšem není zárukou včasného zachycení rojení. V rizikovém období mohou být nutné častější kontroly. Pokud pracujeme s odstraňováním zavíčkovaného trubčího plodu jako součástí omezování kleštíka, termín zásahu musí vycházet z jeho stáří, aby k odebrání došlo ještě před líhnutím.
Trubčina v jarním rozvoji a její vliv na snůšku
Chov trubců patří k přirozenému životu zdravého včelstva. Prostor pro volnou stavbu umožňuje včelám vytvářet dílo podle jejich aktuálních potřeb a může vhodně doplnit jarní vedení včelstva. Trubčinu proto není účelné vnímat pouze jako nežádoucí spotřebu zásob.
Současně však odchov a výživa trubců vyžadují energii. Před letní snůškou, například z lip, je proto vhodné posoudit, zda rozsah trubčího plodu odpovídá zamýšlenému způsobu vedení včelstva. Dopad na medný výnos závisí na mnoha okolnostech; nelze obecně stanovit pevné procento jarního přínosu ani letní ztráty způsobené chovem trubců.
Trubčí plod a kleštík včelí
Významným hlediskem je zdravotní stav. Kleštík včelí, Varroa destructor, využívá trubčí plod k rozmnožování a jeho delší zavíčkované období mu poskytuje příznivé podmínky. Riziko tedy souvisí především s množstvím napadeného trubčího plodu, nikoli pouze s počtem dospělých trubců v úlu.
Práce se stavebními rámky by proto měla navazovat na pravidelné sledování napadení a celkový plán tlumení varroázy. Odstraňování zavíčkovaného trubčího plodu může být jedním z podpůrných opatření, nenahrazuje však ostatní potřebné zásahy.
Slabší včelstva potřebují nejprve zjistit příčinu problému
Ne všechna včelstva vstupují do snůšky stejně silná. Některá zaostávají už od podzimu, jiná mají problém s matkou nebo nedostatečným plodováním. Přidání plástu se zavíčkovaným, ideálně vybíhajícím plodem ze silnějšího včelstva může jejich rozvoj podpořit. Příjemce však musí mít dostatek včel, aby přidaný plod obsedl a udržel v potřebném teple.
Plod převádíme pouze mezi zdravotně prověřenými včelstvy. Pokud je příčinou slabosti nevyhovující matka, samotné opakované posilování problém dlouhodobě nevyřeší. Nejdříve je potřeba vyhodnotit kvalitu matky, zásoby a zdravotní stav.
Při prohlídce nezapomínejte na stav úlu
Jarní práce jsou příležitostí vyřadit poškozené plásty a zkontrolovat dna i česna. Stopy po myších upozorňují na nedostatečné zimní zabezpečení vstupu do úlu. Před další zimou je vhodné upravit ochranu česna tak, aby bránila vniknutí hlodavců a současně neomezovala potřebné větrání.
Dosluhující úlová dna vyměňte včas, zvláště pokud se včelstvy kočujete. Pevnost a spolehlivé spojení jednotlivých částí úlu jsou důležité nejen při běžné obsluze, ale především při nakládání a přepravě.
Inspirováno videem od Včelařství Sedláček.
