Medovicová snůška a melecitóza v praxi včelaře

Letos se s medovicovou snůškou a rozličným podílem melecitózy setkáváme už od poloviny června. V některých oblastech je podíl krystalizujícího medovicového medu výraznější, což v tomto období sice nebývá běžné, ale není to zcela výjimečné.

V posledních letech nebyla medovicová snůška v České republice tak běžná, proto vzácný výskyt melecitózního medu, krystalizujícího přímo v plástech, letos překvapil nejednoho včelaře a stal se častým tématem diskuzí. Hlavním zdrojem této medovice jsou tradičně smrky. Jejich zbytky po suchých a kůrovcem napadených sezonách letos díky vlhkému a teplému jaru umožnily přemnožení medovnice velké (Cinara piceae) a medovnice ojíněné (Cinara costata), které produkují medovici s vysokým obsahem trisacharidu melecitózy, zvláště ke konci snůšky.

Výskyt melecitózy se v letech s dobrou medovicovou snůškou objevoval zhruba ve třetině případů. Pro včelaře představuje především technologický problém – znemožňuje vytočení medu z plástů, což vede k nedostatku souší pro další sezonu. Tento problém však může nastat i u řepkového medu, pokud není včas vytočen a v plástech zkrystalizuje.

Pro úspěšné získání medovicového medu je proto nutné vytáčet co nejdříve po jeho dozrání, dokud ještě nezačal proces krystalizace. Samotné riziko pro přezimování včelstev závisí více na délce trvání snůšky než na její intenzitě. Medovice obsahuje širší spektrum složitých cukrů i několikanásobně více minerálních látek než květový med. Melecitózu umí včely enzymaticky štěpit na jednodušší cukry, nicméně tento proces trvá déle. Pokud přijímají velké množství melecitózy, část této látky – i s minerály – může přejít až do zadní části střeva, což v zimě přeplňuje výkalový vak. Při dlouhých bezletových obdobích může dojít k znečištění úlu a šíření nemocí, například nosemózy. Přesto se v posledních letech větších ztrát kvůli medovicovým zásobám (na rozdíl od úhynů způsobených varroázou) včelaři běžně nedočkali díky mírným zimám s častými proletovými dny.

Jak si poradit s melecitózním medem?

Melecitózní medovicová snůška je pro včelaře problém, na který už jsme téměř zapomněli. Pokud k němu dojde jako letos, doporučujeme:

• Med z horních nástavků co nejrychleji vytočit.

• Plásty se zbytky nevytočitelného medu skladovat v chladu a chránit je před zavíječi.

• Takto uložené plásty lze využít od předjaří při rozšiřování včelstev nebo při tvorbě oddělků.

Pokud snůška ještě trvá, doporučujeme z plodiště neodebírat med a nenahrazovat zásobní plásty soušemi či mezistěnami. Jinak by místo květového medu vhodného k zimování plodiště rychle zaplnil výhradně medovicový med, který by mohl ohrozit přípravu včelstva na zimu. Cílem je, aby se do prostoru určeného pro zimování dostalo co nejméně medovice a včely její významnou část spotřebovaly už v létě, než bude čas doplnit cukerné zásoby.

Silná včelstva mohou být medovicovou snůškou postižena výrazněji než slabší nebo oddělky, protože intenzivní snůška klade na včely vysoké nároky. Typickým projevem je vzhled tmavých, opotřebovaných včel se ztrátou ochlupení, často viditelných na letácích i česnech.

Pro vitalitu včelstev je důležité, aby měly i v tomto období dobrý přístup k pylu. Včelstva umístěná v lesních lokalitách se slabším pylovým zdrojem jsou v těchto sezonách ve větší nevýhodě oproti těm, která mohou sbírat pyl v blízkosti polí i před sklizní. Každý pylový přínos v těchto dnech pomáhá udržet zdraví a sílu budoucí zimní generace včel.

Z časopisu včelařství majabee.cz - RNDr. Václava Švamberk.