Jarní prohlídka včelstev + praktické postupy

Třídění díla a úprava krmítek

Jarní období je ideálním časem na udělání pořádku v úlech. Staré a tmavší plásty nekompromisně putují do takzvaného „vařáku“ k vytavení vosku. Naopak pěkné, světlé plásty z chladicího boxu jsou připraveny k dalšímu použití. Pokud se ve včelstvu najde větší množství tmavších plástů, jsou postupně stahovány do spodních částí a nahrazovány novými mezistěnami.

Zajímavým vylepšením, které se v praxi velmi osvědčilo, je úprava plastových krmítek. Ačkoli výrobci často deklarují, že vnitřní zdrsnění stěn stačí a včely z krmítka bez problému vylezou, realita bývá odlišná. Pro jistotu se proto do krmítek vkládá perlinka. Ta se nastřihne o něco delší, aby se uvnitř zvlnila a poskytla včelám spolehlivou a bezpečnou oporu proti utonutí v cukerném roztoku.

Řešení problémů: Trubčice a vadné matky

Pokud matka není kvalitní a klade výhradně neoplozená vajíčka. V úlu pak vznikne pouze trubčí plod.

Včelařský zásah: V takovém případě nezbývá nic jiného, než nekladoucí či vadnou matku v úlu nekompromisně dohledat a utratit. Plásty se znehodnoceným trubčím plodem se oklepou od včel a vyřadí. Pro záchranu včelstva je nutné přidat kvalitní plást se zavíčkovaným dělničím plodem z jiného, silnějšího úlu a včelstvo následně posílit oddělkem.

Viry a citlivost trubců

Při rozboru trubčího plodu zaznívá důležitý poznatek o včelím zdraví. I v případě, že má včelař perfektně zvládnutou varoázu (a roztoči v úlech nejsou), nelze s jistotou tvrdit, že včelstva netrpí viry. Z přírodních zákonitostí vyplývá, že samčí pokolení (trubci) bývá obecně méně odolné vůči stresovým faktorům, nemocem a patogenům. Vyšší úhyn nebo špatný vývoj trubců tak může být nenápadným indikátorem skryté virové zátěže.

Rozšiřování a jarní podněcování

Silná včelstva je třeba plynule rozšiřovat. Do úlů se za komorovačku vkládají napůl vystavěné mezistěny a záložní krycí plásty. Je také velmi užitečné sledovat a značit si, jak včely staví volné dílo:

  • Dělničí dílo: Znamená, že včelstvo je v dobré kondici, plně se soustředí na jarní rozvoj a nemá tendenci k brzkému rojení.

  • Trubčí dílo (převážně): Může naopak signalizovat zvýšený pud k rojení a vyžaduje zvýšenou pozornost včelaře.

V drsnějších a chladnějších podmínkách (jako je podhůří Chřibů) včelstvům na jaře často chybí „šťáva“ – tedy dostatek vody a čerstvé sladiny. Mají sice dostatek zimních zásob, ale prostředí v úlu je příliš suché. Proto je klíčové doplňování tekutého roztoku a případná výměna opotřebovaných igelitů pod víky. Rovněž je kladen velký důraz na tzv. pocitovou podložku ve dně úlu. Pokud chybí, táhne do úlu odspodu chlad, což zásadně brzdí rozvoj včelstva v nejnižších nástavcích.

Fenologie: Kdy nasazovat medníky?

Příroda je pro včelaře tím nejlepším kalendářem. Jedním z hlavních signálů jara je rozkvétající meruňka. Jakmile meruňky rozkvetou, je to pro včelaře znamení, že se blíží čas nasazování medníků. Důležité je však nepanikařit – neznamená to, že se medníky musí nasadit hned ten den. Je to pouze indikátor začátku období. Pokud včelař zhodnotí situaci a nasadí medníky až o týden či dva později (v závislosti na síle včelstva a počasí), nedopustí se žádné chyby.

Vliv počasí na agresivitu včel

Při práci na včelnici se musí včelař vždy přizpůsobit obloze. Ve videu je názorně ukázáno, jak rychlá změna počasí – zatažení oblohy a nástup studeného větru – dokáže bleskově změnit chování včel. Z původně klidného včelstva se rychle stávají podráždění jedinci, kteří na včelaře dorážejí. V takovou chvíli musí včelař pracovat mnohem efektivněji, odložit zbytečné rozebírání plástů, zkrátit dobu otevření úlu na minimum a samozřejmě dbát na vlastní ochranu.

Inspirováno videem od včelařství sedláček.