V rámci pravidelného vyšetření zimní měli (označovaného EpM300) se mezi včelaři stále hlasitěji objevují otázky ohledně smysluplnosti a efektivity tohoto opatření. Článek Petra Bujnocha ve Včelařství č. 2/2024 otevřel odbornou debatu mezi včelaři a specialisty z oboru. Pro lepší pochopení názoru včelařské veřejnosti přinášíme rozšířenou diskusi, v níž jednotliví odborníci a včelaři sdílejí své postoje. Vyšetření měli a historie jeho vzniku. Původním smyslem vyšetření zimní měli bylo v 80. letech minulého století sledování šíření invazivního parazitického roztoče Varroa destructor na našem území. V tehdejší době se kladl velký důraz na detailní mapování lokalit, kde se parazit objevil. Situace dnes je však zásadně odlišná – roztoč je již dlouhodobě rozšířen po celém území České republiky.
Současný stav vyšetřování zimní měli očima zkušených včelařů
Stanislav Kyselka, zdravotní referent ZO ČSV Rašovice
Pan Kyselka pracuje jako zdravotní referent více než dvě desítky let. Dle jeho zkušeností může být vyšetření zimní měli snadno zkreslené, jelikož každý včelař je schopný sám spočítat roztoče na podložkách. Získané výsledky jsou tedy značně nedůvěryhodné a předem očekávatelné. Pan Kyselka je přesvědčen, že prostředky vynakládané na tuto administrativní povinnost by bylo vhodnější přesměrovat na prevenci a monitoring onemocnění jako mor včelího plodu či hnilobu plodu.
Ing. Jiří Šneller
Podle názoru pana Šnellera vyšetření zimní měli nemá dostatečný reálný přínos pro zlepšení zdravotního stavu včelstev. Výsledky jsou podle něj pouze administrativním údajem bez reálného dopadu na chování chovatele. Pan Šneller si myslí, že odpovědnost za zdravotní stav včelstev a regulaci roztoče Varroa destructor by měli nést především sami včelaři, kteří mají znalosti a možnost zasáhnout v pravý čas individuálně.
Jiří Mohelník, dlouholetý včelař a publicista
Včelař Jiří Mohelník upozorňuje, že v České republice je zaveden povinný letní monitoring roztočů, který má výrazně větší smysl a význam než zimní vyšetření měli. Bohužel většina včelařů tuto povinnost dosud opomíjí nebo o ní vůbec neví. Pan Mohelník podporuje zrušení celoplošného zimního vyšetření měli, které označuje za nadbytečné, nákladné a bez skutečných přínosů.
Názory veterinární správy a legislativní kontext
Z pohledu Státní veterinární správy (SVS) je hlavním argumentem pro zachování pravidelného vyšetření zimní měli označení roztoče Varroa destructor za nebezpečnou nákazu, kterou zákon požaduje monitorovat. Tento argument však vyvolává pochyby, protože u jiných hospodářských zvířat neprobíhá stejný systém celoplošného monitoringu. Zkušenosti ze zahraničí rovněž nepotvrzují nutnost takového rozsáhlého opatření.
Alternativní postup – individuální monitoring včelstev
Odborníci se shodují na tom, že individuální monitoring napadení roztočem je podstatně efektivnější. Takový přístup umožňuje včasný a cílený zásah přímo na stanovišti, čímž efektivně předchází riziku plošného poškození včelstev. Včelař tak může okamžitě reagovat na konkrétní stav svých včel a udělat opatření právě tehdy, když je potřeba.
Závěry – proč přehodnotit vyšetření zimní měli
Předkládané argumenty přesvědčivě ukazují, že dosavadní metoda zimního vyšetření měli je zastaralá, administrativně přebujelá a ekonomicky nevýhodná. Je proto namístě otevřít širokou odbornou diskuzi, jejímž výsledkem by měly být objektivní změny v legislativě i aplikované praxi, včetně zrušení či nahrazení tohoto vyšetření jinou efektivní metodou sledování rozšíření varroázy.
Zapojte se do diskuze i vy
Váš názor je důležitý – kontaktujte nás nebo pište do redakce časopisu Včelařství. Otevřená debata, podložená vědeckými fakty a zkušenostmi odborníků z terénu, je jedinou cestou k efektivnímu řízení včelařství u nás.
Praktické zkušenosti s odběrem a rozborem zimní měli – pohled z Litomyšle
Organizační struktura a plánování jako základ úspěchu
Základní organizace Českého svazu včelařů Litomyšl je historicky významnou organizací, která v současnosti sdružuje 243 řádných členů. Spolek vznikl jako „Včelařský spolek pro Litomyšl a okolí“ již na počátku minulého století.
Organizace práce na celý rok je řešena detailním plánem schváleným výroční členskou schůzí. Plán stanovuje nejen data členských setkání, ale především termíny odběru a odevzdání vzorků měli a termíny distribuce léčiv přímo k důvěrníkům obvodů.
Procedura odběru měli a distribuce léčiv
V ZO Litomyšl systém odběrů vzorků koordinuje zdravotní referent spolku pan Miloslav Doseděl. Díky velkému počtu členů je potřebné udržovat přesné záznamy a organizovat jednotlivé kroky této práce precizně a systematicky. Kompletní vyhodnocení vyžaduje pravidelnou spolupráci s důvěrníky, kteří shromažďují požadavky na léčiva pro jednotlivé obvody. Roční náklady na léčiva zde dosahují částky až 80 tisíc Kč.
Vzorky jsou důležitou – i když pracnou – součástí zdraví včelařské komunity. Například v roce 2022 ZO Litomyšl odevzdala celkem 263 vzorků typu EpM300, 5 vzorků na EpM110 a 1 vzorek EpM120 (z ochranného pásma). Veškeré vzorky je nutné ručně roztřídit, zkontrolovat, zaznamenat a následně předat Státní veterinární správě. Důležitou pomůckou je počítačová registrace v Centrálním informačním systému (CIS).
Spolupráce se SVS jako důležitý faktor úspěchu
Podle zkušeností pana Doseděla hrají dobré vztahy a spolupráce se Státní veterinární správou (SVS) zásadní roli. Bez této spolupráce není možné účinně řešit situace výskytu nákaz v obvodu organizace. Doseděl uvádí příklad nedávných tří ohnisek moru včelího plodu (MVP), kdy se právě spolupráce se SVS ukázala jako klíčová.
Proč je důležité ponechat laboratorní vyšetření zimní měli?
Miloslav Doseděl jednoznačně odmítá snahy o zrušení povinného laboratorního vyšetření měli EpM300. Podle něj má tato metoda smysl a přináší cenné informace o kvalitě a síle včelstev, stejně jako o úspěšnosti léčby v předchozí sezóně.
Názory oponentů na povinnost odběru zimní měli
Kritický pohled na význam zimní měli – včelař Bouzek
Naopak mezi včelaři jsou i hlasy skeptické, které vidí současné povinné odběry měli jako zbytečnost. Včelař Bouzek uvádí, že Česká republika je v odběrech vzorků měli výjimkou a v evropských zemích podobné povinnosti neexistují. Podle něj roztočový spad v zimní měli není spolehlivým indikátorem skutečného stavu zejména u velkých, dobře rozvinutých úlových sestav.
Bouzek navrhuje zrušení této povinnosti s tím, že ušetřené náklady by mohly směřovat například do odborných publikací či dalšího vzdělávání a osvěty včelařů.
Střední cesta – názor Ivana Havla ze ZO Solnice
Jednatel ZO ČSV Solnice Ivan Havel připouští jistou míru kritiky ohledně časové a administrativní náročnosti odběru a odevzdání vzorků SVS. Současně však vyzdvihuje význam tohoto opatření – vzorky zimní měli považuje za důležitý kontrolní mechanismus účinnosti léčby proti varroáze.
Za problém však označuje nedostatečný přehled o výsledcích neregistrovaných včelařů, kteří často nejsou zahrnuti do komunikace mezi včelařskými organizacemi a SVS. Podle Havla by měla SVS informovat základní organizace o výsledcích vyšetření měli všech chovatelů, bez ohledu na jejich registraci.
Závěrečné shrnutí
Rozdílné zkušenosti i názory zde uvedených včelařských odborníků ukazují, že otázka zimní měli a jejího laboratorního vyšetřování je komplexní téma. Názory se liší podle regionálních specifik, velikosti organizace, dostupnosti technologií a osobních zkušeností jednotlivých včelařů.
Podstatnou roli v řešení této otázky by měla sehrát odborná diskuse na celorepublikové úrovni, která povede k optimálnímu nastavení pravidel tak, aby byla co nejúčinnější a zároveň minima lizovala administrativní a organizační zátěž na straně včelařských organizací.
