Zimní období je pro včelaře klíčovým obdobím, ve kterém by každé zbytečné otevření úlu mohlo významně ohrozit zdraví a život včelstva. Včely během zimy vytvářejí tepelně-regulační chomáč, a jakékoli narušení této stability vede k oslabení a zbytečným tepelným ztrátám. Co tedy dělat, pokud chceme znát přesný stav uvnitř, aniž bychom včelám ublížili? Kontrola stavu včelstva prostřednictvím měli na dně úlu. Sledování dna úlu je nenáročný způsob, jak v zimním období efektivně zjistit kondici včelstva. Především moderní úly, vybavené síťovanými Varroa dny a monitorovacími podložkami, umožňují jednoduše získat potřebné informace o stavu včel.
Souhrn výsledků výzkumu: První praktický výzkum zabývající se vlivem impregnace bavlněných obalů včelím voskem na trvanlivost uchovávaných potravin nepotvrdil výrazné pozitivní účinky této metody ve srovnání s tradičními postupy skladování. Úvod: Látkové obaly impregnované včelím voskem si získaly velkou oblibu jako ekologická alternativa jednorázových plastových obalů a voskového papíru. Někteří výrobci propagují tyto obaly s tvrzením, že mají antimikrobiální účinky a prodlužují trvanlivost potravin (Abeego, 2021; BeeConscious Co., Ltd., 2020; Goldilocks-USA, n.d.). Existují však jen nedostatečné vědecké důkazy, které by tato tvrzení jednoznačně potvrzovaly.
Invazní druhy organismů mají výrazný vliv jak na včelařství, tak celkově na přírodní prostředí. Z živočichů představuje aktuální riziko zejména sršeň asijská (Vespa velutina), nebezpečný predátor včel i dalšího hmyzu. Dělnice jediného hnízda dokážou během jediné sezóny zlikvidovat až milion jedinců hmyzu, což představuje pro včelaře současně až 16 zcela zničených včelstev. Ve Francii, kde se sršeň asijská již etablovala, bývá na jediném kilometru čtverečním nalezeno až deset aktivních hnízd. Proto je důležité, aby čeští včelaři tento druh bezpečně rozpoznali, pozorně sledovali svá stanoviště a v případě nálezu takového hnízda okamžitě informovali Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR, která zajistí jeho odbornou likvidaci.
Otevírání úlů a manipulace s plásty patří k základům každého včelaře. Chcete-li mít zdravé a klidné včelstvo, je důležité tuto činnost provádět klidně a ohleduplně. Přinášíme proto několik praktických doporučení, jak správně postupovat při manipulaci s úly tak, aby bylo včelstvo v minimálním stresu a práce probíhala hladce a efektivně. Příprava a klidný přístup k úlu Především platí, že se k úlům musí přistupovat klidně a tiše, bez prudkých pohybů či hlasitého hovoru. Náhlé pohyby či hlasitý hluk totiž mohou včely stresovat a zbytečně podráždit. Pamatujme, že klidné zacházení a respekt k včelímu životu jsou základem úspěšného včelaření.
Včely, jako každý živý organismus, potřebují k životu nejen dostatek potravy, ale i pravidelný přístup k čerstvé vodě. Správná volba krmítka a napaječky je proto jedním z důležitých kroků při péči o včelstva. Níže najdete tipy, jak vybavení správně vybrat a připravit tak, aby bylo pro včely bezpečné, účelné a efektivní. Jaké krmítko pro včely zvolit? Krmítko pro včely je nezbytná pomůcka, která slouží primárně k doplňování živin v obdobích nedostatku přirozené potravy, zejména na jaře a na podzim. Po mnoha praktických testech a zkušenostech jsou nej lépe hodnocená zejména plastová krmítka amerického typu.
Historie vědy nám již mnohokrát ukázala, že nejvýznamnější objevy vznikají často náhodou. Právě tímto způsobem nyní vědci odhalili závažný problém spojený s chovem čmeláků a jeho dopadem na přirozeně se vyskytující populace. Tým amerických vědců vedený Heather Grabovou z College of Agriculture and Life Sciences při Cornell University původně sledoval, zda kolonie čmeláků uměle odchovaného druhu Bombus impatiens zlepšují opylení raných zemědělských plodin. Při pravidelných kontrolách však opakovaně objevovali v úlcích velké množství mrtvých matek divoce žijících druhů čmeláků. Průměrný počet takto nalezených mrtvých matek byl deset v jednom úlku, avšak v některých případech jich bylo až dvacet.
Síla a vitalita našich včelstev patří ve včelařské komunitě mezi nejvíce diskutovaná témata. Přestože se názory často liší, na jedné věci se všichni zkušení včelaři shodují: klíčem k dlouhodobému úspěchu v chovu včel jsou silná a odolná včelstva. Jak je ale zajistit? Zdánlivě jednoduchý recept spočívá v minimalizaci nemocí, pravidelné prevenci, dodržování ověřených včelařských postupů a zajištění všech nezbytných životních potřeb včel. Mezi tyto potřeby kromě bezpečného úlu, čistého vzduchu a vody patří zejména kvalitní potrava – tedy bohatá a pestrá včelí pastva. Právě na ni se, bohuželi, často zapomíná.
Včely jsou fascinující stvoření, která se i v situacích, kdy je narušený řád, nevzdávají. Při budování svých hnízd si zachovávají rovnováhu a využívají strategie, které jejich druh v průběhu nesčetně generací vylepšil. Představte si, že dělníci dokončují stavbu, a když se další den vrátí, najdou vše přeházené. Střecha je na místě sklepa, obytná část v podzemí a nejen to - části jsou pootočené a okna změnila orientaci. Dělníci by možná zpanikařili, ale včely si s tím poradí. Podle výzkumu mezinárodního týmu vedeného biologem Michaelem Smithem z Přírodovědecké fakulty Auburnské univerzity se včely umí s chaosem vypořádat. Bylo prokázáno, že jsou úžasně adaptabilní, i když jsou nuceny přizpůsobovat hnízdo několikanásobným přestavbám.
