Medovina patří nejspíše mezi nejstarší alkoholické nápoje, které se člověk naučil připravovat. Medovinu známe v pozměněných podobách snad u všech starověkých kultur. Medovina je ve své podstatě zkvašený nápoj vzniklý z kvašení medu a vody, přičemž se voda dá nahradit například ovocnou šťávou, pokud chceme dosáhnout více chutí nebo ovocných tónů v medovině. Základem vybavení je čistá kvasná nádoba s kvasnou zátkou a vhodné kvasinky; další pomůcky závisí na zvoleném postupu.
Medovina a medové víno
Označení medovina a medové víno se historicky prolínala. Nelze je jednoduše rozlišovat jen podle obsahu alkoholu. Při výrobě pro prodej je potřeba vycházet z aktuálních požadavků na složení a označování nápoje, zejména při přidávání lihu, cukru či jiných složek.
Včelí med zná člověk již od dob pravěku, jak dokazují malby v jeskyních. Jako sladidlo se bezpečně používal ve všech starověkých kulturách. Dokonce i Mayové znali med a vyráběli z něj také nápoj podobný medovině. Zpět ale k medovině: Medovina byla vedle piva prvním masově rozšířeným alkoholickým nápojem. Teprve s nástupem vína se obliba medoviny snižovala a med získal roli už spíše dochucovadla. Medovina se ale stále udržela. Jednak jako nápoj chudších vrstev a napříč spektrem společenských postavení si své výsostné místo držela severovýchodně od střední Evropy, kde se révě tolik nedařilo. Například u nás se medovině vždy dařilo dobře, patřili jsme během středověku mezi hlavní exportní velmoci.
Obliba medoviny u nás dnes zase stoupá. Dokládá to i trh s ní, který nabízí mnoho druhů a značek medoviny – od malých soukromých firem přes velké řetězce. Přesto je však medovina spíše nezvyklý nápoj.
Výroba medoviny
Předně je nutné si uvědomit, že příprava domácí medoviny vyžaduje pečlivost. Jedná se o velmi choulostivý proces, jelikož je medovina velmi náročná na dodržování teploty a hlavně na čistotu. K přípravě budete potřebovat varné nádobí, měřák cukru, vodu a med a pár dochucovacích přísad dle libosti.
Nejdříve začneme vařit. Výroba medoviny začíná vytvořením roztoku medu a vody s cukernatostí v rozmezí 20-30 %, podle receptury a vlastností použitých kvasinek. Při tomto teplém postupu se roztok převařuje; medovinu lze připravovat také studenou cestou. V obou případech je zásadní čistota surovin a nádob. Je jasné, že čím kvalitnější med, tím lepší medovina. Druh medu navíc ovlivňuje chuť i barvu naší budoucí medoviny.
Po uvaření roztoku je potřeba připravit kvasinky. Ty se dnes dají velmi snadno zakoupit a práce s nimi je popsána vždy přímo na etiketách a doprovodných letácích v balení kvasinek. Kvásek na medovinu si rozkvasíme zvlášť – mimo roztok a až po jeho vyzrání vmícháme do vychladlého medového roztoku při teplotě doporučené výrobcem kvasinek.
Smíchaný roztok a kvasinky necháme pracovat a následně stáhneme z kalů a slijeme do menší nádoby, kde medovinu necháme dokvasit. Rozhodně se netěšte, že večer po uvaření si dáte první doušek, hlavní kvašení, dokvašování a zrání jsou odlišné fáze a celková příprava může trvat řadu měsíců. Naši předci ji ale nechávali zrát i několik let. Ačkoliv je půlrok dlouhá doba, nesmíte na svoji medovinu zapomínat. Musíte totiž čas od času odebrat kal a můžete také přidávat různá koření nebo přísady, pokud chcete medovinu mandlovou nebo třeba skořicovou.
Po dokvašení medoviny si začneme hrát s její výslednou chutí a barvou. Můžeme přidávat alkohol, pokud chceme silnější nápoj – výsledný obsah alkoholu při kvašení závisí na kmeni kvasinek, množství cukru a podmínkách; některé kvasinky zvládají i 14–16 % obj. alkoholu. Tmavší a jemnější barvu můžeme získat karamelizovaným cukrem.
