724 937 999 objednavky@vcelarskepotreby.com
Přihlásit se / Registrovat
Přihlásit se / Registrovat
Moje přání

Váš seznam přání je prázdný.

Porovnat

Nejsou přidány žádné položky k porovnání.

Košík

Váš nákupní košík je momentálně prázdný.

Podzimní péče o včelstva významně ovlivňuje jejich přezimování. K důležitým zásahům patří také tlumení roztoče Varroa destructor. Následující přehled zachycuje první podzimní fumigaci přípravkem Varidol s účinnou látkou amitraz na stanovišti na Vysočině, kontrolu spadu i souvislosti s předchozím letním ošetřením.

Umístění fumigačního pásku do podmetu

Při fumigaci je podstatné správné zapálení a umístění napuštěného pásku, aby se kouř s účinnou látkou dostal do prostoru úlu. Na sledovaném stanovišti se způsob vložení pásku lišil podle konstrukce jednotlivých úlů.

U úlů s přístupným podmetem byl zapálený pásek pokládán na upravený plech nebo kovovou stříšku přímo na dno. Důvodem byla rychlá a jednoduchá manipulace a zkušenost s tím, že včely při odvětrávání pomáhají kouř rozproudit. Položení pásku naplocho se však liší od předepsaného zavěšení a může ovlivnit jeho doutnání. Samotná aktivita včel proto nezaručuje správný průběh fumigace při takovém umístění.

Zavěšení pásku do volného prostoru

U úlů bez otevíratelného podmetu se používalo zavěšení pásku na drátek. Po vyjmutí krajního rámku vznikl u stěny úlu volný prostor pro zavěšení doutnajícího pásku. Právě svislé zavěšení odpovídá způsobu aplikace uvedenému v příbalovém letáku.

Aplikace v horním krmném prostoru

U úlů s volným krmným prostorem nad rámky se na stanovišti využíval přístup shora. Úl se nejprve krátce odkryl, aby se včely působením chladu stáhly níže mezi rámky. Podle potřeby se jejich přesun podpořil mírným zakouřením z dýmáku.

Pásek se v této praxi vkládal na kovové podložce a úl se následně těsně uzavíral fólií a víkem. Také zde však platí, že položení na plech není rovnocennou náhradou předepsaného zavěšení a může změnit průběh doutnání.

Utěsnění úlu před ošetřením

Před zapálením fumigačního pásku se úl utěsňuje, aby kouř s účinnou látkou neunikal ven. Do zasíťovaných den se zasouvají podložky, uzavírají se očka a česna se ucpávají hadrem nebo přelepují lepicí páskou. Takto se postupně připravují všechna včelstva určená k ošetření.

Dávkování Varidolu

Varidol patří mezi přípravky označované ve včelařské praxi jako takzvaná tvrdá chemie. Při jeho použití je důležité dodržet dávkování a způsob aplikace.

Pro včelstvo obsedající jeden nástavek přibližně s 11 rámky se používají dvě kapky. U včelstva obsedajícího dva nástavky odpovídá standardní dávka čtyřem kapkám.

Na sledovaném stanovišti se u dvounástavkových včelstev používaly tři kapky, což se od standardního dávkování liší. Čtvrtá kapka u včelstva obsedajícího dva nástavky tedy nepředstavuje nahodilou rezervu, ale součást stanovené dávky. Pět kapek bylo v rámci popisované praxe považováno za příliš vysoké množství.

Před nakapáním se lahvička krátce zahřívala v ruce. Přípravek potom kapal snáze a rovnoměrněji, přestože velikost jednotlivých kapek mohla mírně kolísat.

Proč se některá včelstva ošetřují později

První fumigace na Vysočině proběhla přibližně o osm dní později než na srovnávaném stanovišti v Brně. Přesto se ve dvou úlech, označených čísly 1 a 3, stále nacházel zavíčkovaný plod. Jako pravděpodobná příčina bylo zvažováno pozdější oplození matek.

Tato dvě včelstva byla z prvního ošetření dočasně vynechána. Amitraz při fumigaci nezasáhne roztoče ukryté pod víčky plodu, a část populace roztočů tak může ošetření přežít. Právě omezená účinnost zásahu za přítomnosti zavíčkovaného plodu byla důvodem odkladu. Samotné přežití roztočů pod víčky však neznamená vznik rezistence vůči amitrazu.

Ošetření zbývajících dvou včelstev bylo naplánováno za šest dní, kdy se měla většina plodu vylíhnout. Případný nepatrný zbytek zavíčkovaného plodu měl být před fumigací mechanicky odstraněn.

Počasí při podzimním ošetření

Na stanovišti panovalo slunečné, ale chladné počasí. Teplota se pohybovala kolem 8 °C a přes poledne vystupovala nejvýše na 12 až 15 °C. Pro samotnou fumigaci je však rozhodující teplota v době zásahu, která musí být nad 10 °C. Údaj o chladném průběhu dne proto nelze zaměňovat za vhodnou teplotu pro aplikaci.

Včely vyletovaly jen sporadicky, zejména pro vodu a poslední pyl. Omezená letová aktivita byla jedním z důvodů, proč bylo ošetření rozděleno do dvou termínů. Chladné počasí ale zcela nevylučuje zalétávání, loupeže ani opětovný přenos roztočů mezi včelstvy.

Všechna ostatní včelstva na stanovišti, včetně již zcela bezplodých oddělků, prvním ošetřením prošla. Příznivé očekávání podpořil nízký spad zaznamenaný na brněnském stanovišti při kontrole týden po fumigaci.

Kontrola pásků a okamžitého spadu

První kontrola na Vysočině následovala přibližně 30 až 35 minut po zapálení fumigačních pásků. Při postupném vytahování podložek se nejprve ověřovalo, zda pásky zcela dohořely. Úly se poté ihned znovu uzavíraly, aby v nich kouř mohl ještě chvíli působit.

Následovalo posouzení okamžitého spadu roztočů. U prvních kontrolovaných včelstev byl počet roztočů na podložkách minimální. V dalších úlech, kde se podložky vytahovaly zezadu, se jejich počet pohyboval přibližně do deseti, nejvýše do dvaceti kusů. U posledního kontrolovaného včelstva bylo nalezeno pouze pět roztočů. Na podložkách letošních oddělků nebyli při této časné kontrole roztoči zaznamenáni.

Co lze vyčíst z časné kontroly podložek

Bezprostřední spad poskytuje první orientační informaci o výsledku ošetření. Výhodou časné kontroly je také to, že nález ještě nemusí být ovlivněn dalším hmyzem, který z podložek odnáší spadlé roztoče. Samotný počet zjištěný po 30 až 35 minutách však nestačí ke spolehlivému posouzení celkového napadení včelstva. Ani prázdná podložka v této chvíli nepotvrzuje, že je oddělek bez roztočů.

Podložky proto zůstaly v úlech pro další sledování. Pouze se otočily tak, aby bylo zachováno dostatečné proudění vzduchu. Následující vyhodnocení spadu bylo naplánováno s odstupem jednoho týdne. Při fumigaci i následné kontrole byla použita ochranná rouška.

Srovnání s předchozími sezonami

Časné spady byly výrazně nižší než v předchozích dvou letech, kdy se již během prvních 30 až 40 minut po fumigaci objevovalo podstatně více roztočů. Obdobně příznivá situace byla zaznamenána také v Brně.

Jedním ze zvažovaných vysvětlení byl úhyn části silně napadených včelstev v okolní krajině během minulých let. Tuto domněnku podporovala i vyšší poptávka po oddělcích. Hlavní příčina zlepšení ve sledovaném chovu však byla spatřována ve změně letního ošetřování.

Dvě letní aplikace kyseliny mravenčí

Zatímco v minulých letech se kyselina mravenčí používala během léta pouze jednou, v popisované sezoně byla na obou stanovištích aplikována dvakrát.

První aplikace proběhla v červnu bezprostředně po vytočení první snůšky. Použita byla plná dávka ve vysoké koncentraci, a to i za velmi teplého počasí. Tento razantní postup je spojen s riziky popsanými níže a nebyl doporučován k přebírání do jiných chovů.

Druhé ošetření následovalo v polovině léta po druhém vytáčení, ještě před zakrmením včelstev na zimu. Tentokrát byla zvolena mírnější forma aplikace.

Přibližně měsíc a půl před podzimní fumigací byl navíc použit přípravek VarroMed, který v tomto chovu dlouhodobě nahrazuje Gabon. Jeho použití patřilo k běžnému postupu, a nebylo proto považováno za hlavní důvod lepších výsledků v dané sezoně.

Zkušenost z obou stanovišť vedla k závěru, že důsledné letní tlumení roztočů má pro zdravotní stav včelstev zásadní význam. Podzimní a zimní ošetření v bezplodém období zde není vnímáno jako náhrada péče během léta.

Silná aplikace kyseliny mravenčí a ztráty matek

Použití plné dávky kyseliny mravenčí za vysokých teplot představovalo pro včelstva výrazný zásah, jehož působení bylo patrné po dobu jednoho až dvou dnů. Tento způsob letního ošetření se setkával s kritikou dalších včelařů a ani v rámci popisované zkušenosti nebyl doporučován ostatním.

Dlouhodobé ztráty matek spojené s tímto postupem byly ve sledovaném chovu uváděny do 10 %, tedy nejvýše jedna matka z deseti včelstev. V rámci místního hodnocení výsledků byly tyto ztráty považovány za snadno nahraditelné.

V dané sezoně byly zaznamenány dvě ztráty matek, přičemž za hlavní problém bylo označeno načasování zásahů. V prvním případě byla nová matka přidána v klícce již týden po aplikaci kyseliny. Její působení v úlu podle popisu ještě doznívalo a včely matku nepřijaly.

Ve druhém včelstvu probíhala během ošetření tichá výměna. Mladá matka ještě nebyla oplozená a zásah mohl ovlivnit její návrat ze snubního proletu.

Kombinace letního a podzimního ošetření

Celoroční přístup na sledovaných stanovištích kombinuje organické kyseliny s podzimní fumigací Varidolem. Smyslem této kombinace je hledání vyváženého a jednoduchého způsobu tlumení varroázy.

Letní aplikace kyseliny mravenčí a následná podzimní fumigace jsou zde vnímány jako postup, díky němuž se v chovu nezařazují časově náročnější zootechnické zásahy, například klíckování matek nebo vyřezávání trubčího plodu. Nízké časné spady na Vysočině i příznivé výsledky kontroly v Brně představovaly povzbudivý výsledek sezony. Na Vysočině však mělo hodnocení doplnit ještě sledování spadu v následujícím týdnu.

Inspirováno videem z kanálu všichni Pečinkovi