Plemena včel - kraňka vs buckfast
V listopadovém vydání Včelařství jsem si se zájmem přečetl článek pana Jana Šmída s podtextem „téma, které by nemělo existovat, ale kolem kterého se našlapuje hezky potichu“. Mám ale za to, že text pracuje s polopravdami a opomíjí důležité souvislosti. A když zazní A, mělo by zaznít i B. Kde je tedy pravda?
Včelí vosk nejen o Vánocích v různých podobách
Mezi včelími produkty, které zpříjemňují vánoční i novoroční svátky, vede med v cukroví a medovina na slavnostním stole. O něco méně se ale ví, že své místo má v tomto období i včelí vosk – z čistého vosku z víček nebo ze starších souší lze snadno vytvořit voňavé dekorace, drobné dárky i praktické výrobky do domácnosti. Vánoční svíčky ze včelího vosku jsou oblíbené pro přirozenou barvu, jemnou medovou vůni a příjemné světlo. Vyrábět je můžete v klasickém válci i ve svátečních tvarech – třeba jako stromeček, hvězdu nebo šišku.
Říjnové práce na včelnici a listopadové plány
Říjen je obdobím, kdy se většina včelařů zaměřuje na závěrečné zajištění včelstev před zimou. Klíčovými činnostmi bylo letošní doizolování matek u oddělků a kontrola úlů po posledním slunném období. Potvrzuje se, že naprostá většina včelstev už v tuto dobu nemá plod – a to je velmi důležitý faktor pro plánování podzimního léčení proti varroáze.
Záchrana slabého včelstva s virem deformovaných křídel
Včelaření není jen o sklizni medu. Každý zkušený včelař ví, že ke včelařskému řemeslu patří i období, kdy jde spíše o záchranu než o výnos. Tento článek popisuje reálný příběh záchrany oslabeného včelstva trpícího virem deformovaných křídel (DWV) – krok za krokem, od diagnózy až po přípravu na zimní období. Úvodní prohlídka úlu ukázala, že včelstvo je mimořádně slabé – sotva schopné udržet základní funkce. Včely se nevyvíjely, plod byl řídký a mnohé jedince měly viditelně poškozená křídla. To nasvědčovalo infekci virem deformovaných křídel...
Sršeň asijská a včela východní
V roce 2024 podnikli naši kolegové, přítel Luděk Uzel se svým synem Bobem, další cestu do Indie. Tentokrát se vydali do Himálaje – do oblastí Ladak, Himáčalpradéš a Kašmír – aby poznali tamní krajinu i život místních včel. Na pronajatých motorkách projížděli horské oblasti ve výškách od 3000 do 6000 metrů nad mořem. Horské pláně zde působily spíše jako suchá poušť, bičovaná prachem a větrem, s jen občasnými ostrůvky zeleně napájenými tajícími ledovci. Včelař by zde marně hledal vhodné podmínky pro chov – chlad, řídký vzduch a nedostatek vegetace by včelám neumožnily přežít.
