Volná stavba jako kondiční příprava létavek
Úvod do problematiky volné stavby včelího díla. Mezi včelaři se někdy vedou živé diskuze, zda volné stavění včelstva negativně neovlivňuje množství získaného medu. Stranou teď nechme odborná měření a statistiky a zaměřme se spíše na přirozené potřeby a kondici včel samotných. Včely mají od přírody silný stavební pud, který je základním projevem jejich života a vitality. Tuto klíčovou myšlenku zdůrazňují i renomovaní autoři Malé včelařské encyklopedie, kteří jednoznačně doporučují umožnit včelstvům maximálně možnou volnou stavbu. Jak souvisí vývoj včely se stavební aktivitou? V přirozeném vývoji včely medonosné nastává mezi 11. a 20. dnem života důležitá proměna. Včela, která dosud fungovala jako mladá kojička krmící plod, mění svůj úkol na stavitelku.
Proč je vyšetření zimní měli u včel stále důležité?
I přes debaty některých včelařů je pravidelné vyšetřování zimní měli naprostou nezbytností pro udržování zdravých včelstev. Přestože se objevují názory, že toto vyšetření lze zrušit, odborné argumenty svědčí spíše o opaku. Dnes se podíváme na čtyři klíčové důvody, proč by včelaři měli mít i nadále zájem o pečlivé vyšetřování zimní měli. Co je to zimní měl a proč ji sbíráme? Zimní měl jsou spadané částečky roztočů, vosku, pylu a dalších materiálů, které padají na dno úlu v zimních měsících. Její laboratorní vyšetření pomáhá zjistit přítomnost a množství roztoče Varroa destructor i dalších potencionálně nebezpečných parazitů a patogenů.
Hlad – skrytý nepřítel včelstva v zimních měsících
Únor – kritický měsíc v životě včelstev. S příchodem února se dny začínají prodlužovat a slunce postupně posiluje na své intenzitě. V tomto období se začínáme o své včely obávat více, než kdykoliv předtím. Mezi skryté hrozby patří především nedostatek zásob, které mohou vést k úhynu celého včelstva hladem. Zamysleme se nejprve, jak vypadá zimní život divokých včelstev v přírodě. Jak přežívá divoké včelstvo v zimě? Představme si divoké včely žijící svým přirozeným způsobem života ve vykotlaném kmeni stromu na okraji hlubokého lesa. Zdejší úzký a vysoký prostor umožňuje včelímu chomáči postupný pohyb vzhůru. Včely přirozeně sledují zásoby uložené nad sebou. Včelí chomáč tak udržuje kontinuální kontakt se zásobami a nedochází k hladovění.
Smysluplnost vyšetření zimní měli
V rámci pravidelného vyšetření zimní měli (označovaného EpM300) se mezi včelaři stále hlasitěji objevují otázky ohledně smysluplnosti a efektivity tohoto opatření. Článek Petra Bujnocha ve Včelařství č. 2/2024 otevřel odbornou debatu mezi včelaři a specialisty z oboru. Pro lepší pochopení názoru včelařské veřejnosti přinášíme rozšířenou diskusi, v níž jednotliví odborníci a včelaři sdílejí své postoje. Vyšetření měli a historie jeho vzniku. Původním smyslem vyšetření zimní měli bylo v 80. letech minulého století sledování šíření invazivního parazitického roztoče Varroa destructor na našem území. V tehdejší době se kladl velký důraz na detailní mapování lokalit, kde se parazit objevil. Situace dnes je však zásadně odlišná – roztoč je již dlouhodobě rozšířen po celém území České republiky.
Vyřezávání trubčího plodu jako účinná prevence proti kleštíku včelímu
Proč vyřezávat trubčí plod? Ve včelaření patří kleštík včelí (Varroa destructor) mezi nejzávažnější rizika pro zdraví včelstva. Již jediný kleštík dokáže během jedné sezóny rozmnožit populaci svých potomků až o stovky jedinců. Vyřezávání trubčího plodu se řadí mezi zásadní zootechnická opatření, která významně snižují šíření tohoto parazita uvnitř včelstva. Jak vyřezávání trubčího plodu funguje? Kleštík včelí upřednostňuje rozmnožování právě v buňkách s trubčím plodem, protože zde nachází ideální podmínky pro svůj vývoj. Pravidelným odstraňováním trubčích rámků proto účinně zasahujeme do reprodukčního cyklu kleštíka a výrazně tím redukujeme jeho celkovou populaci.
