Sršeň asijská (Vespa velutina) – životní cyklus kolonie

V České republice byl zatím potvrzen výskyt sršně asijské (Vespa velutina) objevením jednoho velkého hnízda. Vyvstává otázka, zda se tento druh dokáže přizpůsobit našemu klimatu a zda se u nás budou zakládat a prosperovat jeho kolonie. To vše určí jejich výskyt v nadcházejících letech.

Podobně jako naše domácí sršeň obecná (V. crabro) tvoří sršeň asijská v našich podmínkách jednoleté kolonie. Na konci sezóny kolonie, včetně královny, hyne, zatímco oplozené mladé královny přečkávají zimu. Přezimují mimo původní hnízdo, často v zemi, ztrouchnivělém dřevě či různých štěrbinách. S příchodem jara se probudivší královna snaží najít vhodné místo k založení nového hnízda, začíná tím solitérní fáze jejího života – jedno z nejnebezpečnějších období.

V této fázi musí zakladatelka vybudovat první plást s asi tuctem buněk, kde odchová první generaci dělnic. Buňky bývají orientovány směrem dolů, s otvorem hnízda vždy dolů. Toto počáteční období trvá přibližně 30 až 50 dní a vzniklé hnízdo se označuje jako primární neboli základní hnízdo. Bývá chráněno před nepřízní počasí a predátory, často se nachází v budovách. Je malé a křehké, připomíná velikostí mandarinku.

Během této fáze se stává, že se jiná královna pokusí převzít již zabrané hnízdo. Jakmile se narodí první dělnice, přebírají postupně funkce nutné pro chod kolonie. Tím zároveň dochází k přechodu kolonie ze solitérní fáze do fáze sociální. V této době dochází často k opuštění primárního hnízda a založení sekundárního hnízda, které je pevnější a umístěné vysoko nad zemí, nejčastěji v korunách stromů (10–15 m). Dělnice pak neustále zpevňují a rozšiřují hnízdo.

Jak královna sníží počet riskantních výletů mimo hnízdo, koncentruje se jen na kladení vajíček – za život jich může naklást až 15 000. S přibývajícími plásty se v hnízdě objevuje stále více dělnic, které zajišťují veškeré nezbytné funkce kolonie. Během jara a léta hnízdo neustále roste.

Na konci léta až podzim kolonie dosahuje maximální velikosti (až 1 m v průměru) a začíná produkovat pohlavní jedince, tedy samce a nové mladé královny. Tyto královny a samce opouštějí hnízdo. Nové královny pak hledají partnera pro páření několik kilometrů od své kolonie, čímž se předchází příbuzenskému páření.

Po aktu páření se mladé královny nevracejí zpět do původního hnízda, ale hledají úkryt k přezimování. Tím se cyklus opakuje. Ve starém hnízdě nakonec i stará královna hyne a úbytek dělnic způsobuje, že kolonie zaniká.

Na základě pozorování ve Francii se uvádí, že sršeň asijská má delší vývojový cyklus (8–10 měsíců) než sršeň obecná (6 měsíců). Vlivem současného oteplování by tento cyklus mohl být nevhodný pro naše podmínky, což by mohlo ovlivnit úspěšnost množení nových královen v naších podmínkách.

Z časopisu včelařství Mgr. Jiří Kindl, odborné oddělení ČSV

Informační leták: možnosti záměny vybraných druhů hmyzu

V roce 2004 byl poddruh sršně asijské (Vespa velutina nigrithorax) náhodně zavlečen do Francie spolu s lodní přepravou z Číny. Tato sršeň se rychle rozšířila po celém francouzském území. Celou populaci ve Francii založila jediná královna. Postupně se sršeň asijská začala šířit do dalších evropských států.

Evropská referenční laboratoř pro zdraví včel, součást francouzského ANSES, ve spolupráci s Národním přírodovědným muzeem, vydala informační leták. Cílem je ulehčit identifikaci sršně asijské mezi dalšími druhy hmyzu. Národní referenční laboratoře jednotlivých členských států přeložily tento leták do svých jazyků pro odbornou i laickou veřejnost.