Pohanka obecná - 1 kg

Pohanka obecná (Fagopyrum sagittatum)

Pohanka obecná, známá také pod názvy jako hana, brank či buchwheat, je nenáročná jednoletá rostlina z čeledi rdesnovité, která dorůstá výšky 30–80 cm. Tato rostlina poskytuje včelám jak nektar, tak pyl, čímž přispívá k biodiverzitě a podpoře včelařství. Pohanka má velice krátkou vegetační dobu, což znamená, že kvete již do 40 dní po zasetí, pokud jsou podmínky příznivé. Její citlivost na jarní mrazy vyžaduje, aby se vysev prováděl až v průběhu května. Pohanka je výborná meziplodina a zelené hnojení, a navíc se využívá jako krmivo pro hospodářská zvířata a v potravinářství.

Pohanka se rozšířila po Asii, Austrálii, Evropě a obou Amerikách. Jedná se o jednoletou bylinu s červenohnědou dutou lodyhou, která může být jemně větvená. Listy mají srdčitý nebo šipkovitý tvar a květy jsou oboupohlavní s bílou, růžovou nebo červenou barvou. Plodem je trojboká nažka hnědočerné nebo šedé barvy. Semena, po oloupání známá jako kroupy, se ve svém složení a tvaru podobají obilninám a jejich slupka je lehčí než voda, což usnadňuje jejich zpracování. Pohanka je významná pro svoje bezlepkové kvality a očistné vlastnosti.

Pohanka obecná se využívá především ve stravování pro svou bezlepkovou mouku, z níž se připravují speciální koláče, lívance a další pečivo. V Indii a dalších zemích slouží jako důležitá potravina během půstů. V Japonsku, kde je známa jako Soba, se z její mouky vyrábějí těstoviny, knedlíčky a chléb Manju. Mladé listy se konzumují jako zelenina, a ostatní části rostliny se využívají jako krmivo pro dobytek. Z pohanky se také destilují různé druhy destilátů včetně whisky či shochu.

Pohanku oceňují studie za její bohatý obsah rutinu, který podporuje zdraví cév, a za přítomnost D-chiro-inositolu, který je zkoumán v terapii syndromu polycystických ovarií. Dále se výzkumy zaměřují na možný vliv pohanky na redukci cholesterolu, tělesného tuku a žlučových kamenů, stejně jako na její příznivý účinek na kardiovaskulární systém a respirační funkce.

Pohankové semínko je bohaté na minerály, vitamíny a má optimální složení mastných kyselin. Neobsahuje lepek, což ji činí vhodnou alternativou pro osoby s celiakií. Čaj z pohanky se připravuje z jedné lžičky sušených natí, které se zalijí 250 ml vroucí vody a nechají se louhovat 15 minut. Tento čaj je možné konzumovat až 3x denně.

Pohanka je nenáročná plodina, která dobře prosperuje na lehkých, písčitohlinitých půdách. Tato rostlina nevyžaduje specifické půdní živiny ani pravidelnou agronomickou péči, díky čemuž je oblíbená mezi zemědělci. Hlavními požadavky jsou dostatek vláhy a tepla během kvetení a zrání. Pohanka je citlivá na jarní mrazíky, proto se výsev doporučuje až v květnu s následnou sklizní mezi srpnem a zářím. Její krátké vegetační období, 10-12 týdnů, ji činí vhodnou i jako meziplodinu.
Pěstování pohanky je možné i na méně úrodných nebo kyselých půdách, důležité je vhodné zavlažování. Přebytek umělých hnojiv, hlavně dusíkatých, může naopak snížit produktivitu pohanky. V teplém klimatu rostlina více roste vegetativně, zatímco chladnější počasí podporuje kvetení.

Termín výsevu: květen
Doba kvetení: červenec – září (záleží na době výsevu)
Hloubka setí: 2 -3 cm.
Výsevek: 60-80 kg/h